Srdce a krevní oběh: jak spolu souvisejí tlak, tep a cévy?

KINGRAY AKADEMIE · ČLÁNEK 03

Srdce a krevní oběh: jak spolu souvisejí tlak, tep a cévy?

Jak spolu souvisejí srdce, krev, cévy a mikrocirkulace?

Autor: Ing. František Kokoš · Aktualizováno: 13. 10. 2026

Srdce pohání krev, na zdraví krevního oběhu se však podílejí také cévy a složení krve. Tento hlavní průvodce série vysvětluje stavbu srdce, malý a velký krevní oběh, krevní tlak i změny s přibývajícím věkem. Najdete v něm také souvislosti s cholesterolem, cukrem v krvi, pohybem a spánkem a odkazy na podrobnější články.

01 · Jak funguje srdce a krevní oběh?

Srdce pracuje nepřetržitě. Každým stahem vypudí krev do cévního systému.

Srdce má čtyři dutiny: pravou a levou síň a pravou a levou komoru. Síně přijímají krev, komory ji vypuzují. Chlopně pomáhají udržovat průtok jedním směrem. Pravidelné stahy řídí elektrický převodní systém srdce.

Malý a velký krevní oběh

• Malý, plicní oběh: pravá komora posílá krev plicními tepnami do plic, kde přijímá kyslík a odevzdává oxid uhličitý. Plicní žíly ji vedou do levé síně.
• Velký, tělní oběh: levá komora vypuzuje krev přes aortu do těla. Po výměně látek v tkáních se krev žilami vrací do pravé síně.

Tepny vedou krev od srdce a žíly k srdci. Názvy neurčují množství kyslíku: plicní tepny vedou méně okysličenou krev a plicní žíly okysličenou. Samotný srdeční sval zásobují koronární neboli věnčité tepny.

Stavba srdce a cesta krve: [1], [2].

Krev musí protékat rozsáhlou sítí cév:

Právě na úrovni nejmenších cév probíhá velká část výměny mezi krví a tkáněmi.

02 · Co je mikrocirkulace?

Mikrocirkulace je průtok krve sítí nejmenších cév: arteriolami, kapilárami a venulami. Tepna se větví na menší cévy, krev prochází hustou kapilární sítí a přes venuly se vrací do žil.

Kapiláry mají velmi tenké stěny. Právě přes ně se mezi krví a tkáněmi vyměňují kyslík, živiny, oxid uhličitý a další látky. Jsou tak úzké, že červené krvinky jimi místy procházejí po jedné.

Podrobnosti o nejmenších cévách a vlastnostech proudící krve vysvětluje článek 02 · Viskozita krve a mikrocirkulace.

03 · Krevní tlak – proč nestačí znát jedno číslo?

Krevní tlak je tlak krve na stěny tepen. Zapisuje se dvěma hodnotami v mmHg. Systolický tlak je vyšší hodnota při vypuzení krve ze srdce. Diastolický tlak je nižší hodnota mezi stahy, kdy se srdce uvolňuje a plní krví.

Při zápisu 120/80 mmHg je 120 systolický a 80 diastolický tlak. Jde o ukázku zápisu, nikoli o individuálně stanovený cíl léčby. Krevní tlak a pulz jsou rozdílné údaje: pulz vyjadřuje počet úderů za minutu.

Srdeční cyklus a obě hodnoty tlaku: [3].

Krevní tlak se během dne přirozeně mění. Ovlivňuje jej řada faktorů včetně pohybu, stresu, spánku, kofeinu, alkoholu, hydratace a dalších okolností.

Jedno náhodné měření proto nemusí popisovat skutečný stav. Při domácím sledování je důležité měřit správnou technikou a za srovnatelných podmínek.

Doporučení k hodnocení krevního tlaku: [7].

Příznaky vysokého a nízkého krevního tlaku

Vysoký krevní tlak často nemá žádné příznaky. Bolest hlavy, bušení srdce či hučení v uších ho samy o sobě nepotvrzují ani nevylučují. Rozhodují správně provedená měření a odborné posouzení. [13]

Nízký krevní tlak se běžně označuje hodnotou pod 90/60 mmHg. U některých lidí nezpůsobuje obtíže; důležité jsou zejména závratě, slabost, rozmazané vidění nebo mdloby. Při potížích po postavení může jít o ortostatický pokles tlaku. Opakované obtíže patří lékaři. [14]

04 · Cévy nejsou jen pasivní trubice

Vnitřní povrch cév vystýlá endotel. Není to jen jednoduchá vrstva buněk, ale aktivní tkáň zapojená do mnoha procesů.

Jednou z důležitých signálních molekul je oxid dusnatý (NO), který se podílí na regulaci cévního tonu.

Co se děje ve vnitřní výstelce cévy a jak souvisí s cévním plátem, vysvětluje článek 05 · Endotel a cévní výstelka.

05 · Krev není voda – záleží i na jejích vlastnostech

Při krevním oběhu se často mluví především o srdci a cévách. Důležitá je však také samotná krev a její fyzikální vlastnosti.

Způsob, jakým krev proudí cévami, může ovlivňovat více faktorů.

Složení krve a hranice jejího pozorování najdete v článku 01 · Krev pod mikroskopem. Rozdíl mezi viskozitou a srážením rozebírá článek 02 · Viskozita krve a mikrocirkulace.

06 · Srážení krve je životně důležité

Schopnost krve vytvořit sraženinu je přirozený ochranný mechanismus. Bez něj by i malé poranění mohlo představovat vážný problém.

Na druhé straně nadměrná nebo nevhodně vzniklá tvorba sraženin může vést k trombóze.

Organismus proto neustále udržuje složitou rovnováhu mezi tvorbou sraženiny a mechanismy, které její tvorbu omezují nebo ji později odbourávají.

07 · Cholesterol – není to jen jedno číslo

Cholesterol je přirozenou součástí organismu. Problematika kardiovaskulárního rizika je však složitější než jednoduché rozdělení cholesterolu na „dobrý“ a „špatný“.

Ateroskleróza je proces, při kterém se ve stěně tepny vytváří plát. Není totožná s krevní sraženinou, i když poškození plátu může vyvolat její vznik. Více vysvětluje článek 07 · Ateroskleróza a cholesterol.

Hodnocení lipidů a celkového rizika: [8].

08 · Cukr, inzulin a cévy

Srdce a cévy nelze oddělit od metabolického zdraví. Dlouhodobě zvýšená glykemie a diabetes patří mezi významné faktory poškození cév.

Péče o krevní oběh proto neznamená sledovat jen krevní tlak nebo cholesterol. Důležitý je širší pohled na metabolické zdraví.

Regulaci glukózy a úlohu inzulinu rozebírá článek 09 · Cukr v krvi. O souvislostech jídla a oběhu čtěte v článku 10 · Strava, krev a mozek.

09 · Pohyb je jedním ze základů zdravého krevního oběhu

Při pohybu se mění nároky svalů a dalších tkání na kyslík a průtok krve.

Pravidelná fyzická aktivita podporuje kardiovaskulární kondici a přináší řadu dalších zdravotních přínosů. Nemusíme přitom začínat během ani extrémním tréninkem.

Začněte pohybem, který zvládnete pravidelně, a zátěž zvyšujte postupně. Při známém onemocnění srdce, nových příznacích nebo delší neaktivitě je vhodné intenzitu probrat s lékařem.

10 · Svaly pomáhají žilnímu návratu

Krev se musí z dolních končetin dostat zpět směrem k srdci. Při tomto procesu pomáhá také práce svalů.

Při chůzi se svaly dolních končetin pravidelně stahují a pomáhají posouvat krev v žilách směrem k srdci. Tento mechanismus se často označuje jako svalová nebo lýtková pumpa.

11 · Kouření – jeden z významných ovlivnitelných faktorů

Pokud mluvíme o zdraví srdce a cév, kouření nelze obejít. Kouření poškozuje cévní systém a významně zvyšuje kardiovaskulární riziko.

Pro člověka, který kouří, proto může být ukončení kouření mnohem významnějším krokem než hledání dalšího doplňku stravy „na cévy“.

Ovlivnitelné rizikové faktory a prevence: [6], [9].

12 · Spánek a stres ovlivňují i srdce

Kardiovaskulární zdraví není jen otázkou stravy, cholesterolu a pohybu.

Dlouhodobý stres a nekvalitní spánek mohou souviset s autonomním nervovým systémem, krevním tlakem, metabolismem i naším každodenním chováním.

13 · Co je HRV a co nám může říci?

HRV – variabilita srdeční frekvence – popisuje změny časových intervalů mezi jednotlivými údery srdce.

Zdravé srdce nepracuje jako dokonale pravidelný metronom. Srdeční rytmus se přirozeně přizpůsobuje dýchání, pohybu, spánku, stresu a činnosti autonomního nervového systému.

HRV ovlivňuje řada faktorů. Proto může mít větší význam sledování vlastního trendu za podobných podmínek než porovnávání jednoho výsledku s výsledkem jiného člověka.

HRV, EKG a krevní tlak poskytují odlišné informace. Jejich možnosti a omezení porovnává článek 15 · Měření srdce a krevního oběhu.

14 · Krevní tlak, EKG a další vyšetření

Každá metoda odpovídá na jinou otázku. Výsledek je třeba hodnotit podle použitého přístroje, podmínek měření, příznaků a zdravotního stavu.

• Měření krevního tlaku: ukazuje tlak v tepnách v době měření. Při domácím sledování je důležitý validovaný tlakoměr, vhodná manžeta a správná technika.
• EKG: zaznamenává elektrickou aktivitu srdce a pomáhá hodnotit jeho rytmus. Nejde o měření průchodnosti všech cév.
• Echokardiografie: ultrazvukem zobrazuje stavbu srdce, chlopně a jeho čerpací funkci.
• Laboratorní vyšetření: například krevní obraz, lipidový profil nebo glykémie doplňují obraz o jednotlivých rizikových faktorech.

Hodinky a další zařízení mohou sledovat pulz či HRV; některá mají také zdravotnické funkce. Možnosti závisí na konkrétním zařízení a jeho určeném použití. Orientační údaj ani normální výsledek jednoho měření nevylučuje všechna onemocnění.

Přehled metod a jejich limitů najdete v článku 15 · Měření srdce a krevního oběhu.

EKG a ultrazvuk srdce: [5].

15 · Světlo a fotobiomodulace – co to znamená?

Fotobiomodulace (PBM) využívá světlo určitých vlnových délek k vyvolání fotobiologických reakcí v tkáních.

Jde o rozsáhlou oblast výzkumu a u jednotlivých aplikací je potřeba rozlišovat způsob použití, vlnovou délku, dávku světla i konkrétní cíl.

Téma rozvíjejí článek 13 · Laserové ozařování krve a fotobiomodulace a článek 14 · Buňky a fotobiomodulace. Souvislosti světla s tkáněmi je třeba odlišovat od prokázaných účinků konkrétní léčby.

Srdce a cévy s přibývajícím věkem

S věkem mohou velké tepny ztrácet pružnost a srdce může na zátěž reagovat jinak. Mohou se měnit také chlopně a schopnost srdce uvolnit se mezi stahy. Rozsah změn se mezi lidmi liší.

Ateroskleróza není nevyhnutelnou součástí normálního stárnutí. Věk zvyšuje riziko, význam však mají také krevní tlak, krevní tuky, diabetes, kouření, pohyb a rodinná anamnéza. Novou dušnost, bolest na hrudi či výrazný pokles výkonnosti není vhodné automaticky připisovat věku.

Péče proto zahrnuje pravidelný přiměřený pohyb, pestrou stravu, nekouření, spánek a sledování rizikových faktorů při preventivních prohlídkách. Pokud již máte onemocnění srdce nebo cév, režim a léčbu přizpůsobuje lékař vašemu stavu.

Změny srdce a cév s věkem: [4].

❤️ Co si z článku odnést?

Kardiovaskulární systém není jen srdce. Je to propojená síť, ve které jednotlivé části navzájem spolupracují.

Zároveň jej ovlivňuje:

❤️ Péče o srdce je péče o celý oběh

Srdce, krev, cévy, mikrocirkulace, pohyb, metabolické zdraví, spánek a stres spolu souvisejí. Proto má smysl dívat se na kardiovaskulární zdraví jako na jeden propojený systém.

Videa k sérii Srdce, krev a cévy

Videa doplňují témata mikroskopie, zpracování kolagenu a rozdílu mezi cévním plátem a sraženinou.

📚 Odborné zdroje

• [1] NHLBI – stavba srdce a chlopně
• [2] NHLBI – cesta krve srdcem, plícemi a tělem
• [3] NHLBI – srdeční cyklus a krevní tlak
• [4] NIA – zdraví srdce a stárnutí
• [5] NHLBI – EKG a další vyšetření srdce
• [6] WHO – kardiovaskulární onemocnění a rizikové faktory
• [7] ESC – doporučení ke zvýšenému krevnímu tlaku a hypertenzi (2024)
• [8] ESC/EAS – aktualizace doporučení k dyslipidémiím (2025)
• [9] ESC – prevence kardiovaskulárních onemocnění (2021)
• [10] Cleveland Clinic – kapiláry a výměna látek
• [11] NHS – příznaky infarktu a potřeba okamžité pomoci
• [12] NHS – příznaky mozkové příhody
• [13] AHA – vysoký tlak často bez příznaků
• [14] NHS – nízký krevní tlak
• [15] AHA – velmi vysoký tlak a neodkladná pomoc
• [16] NHS – bušení srdce
• [17] AHA – příznaky infarktu u žen