Ateroskleróza a cholesterol: jak vzniká cévní plak a co ukazují krevní hodnoty

01 · Co je ateroskleróza?

Ateroskleróza je chronický proces ve stěně tepen, při kterém se postupně vytváří aterosklerotický plát. Nejde jen o prosté „ukládání tuku“. Do procesu vstupují lipoproteiny obsahující cholesterol, buňky cévní stěny, imunitní a zánětlivé mechanismy i další rizikové faktory.

Plát může měnit strukturu cévní stěny a omezovat průtok. Klinický problém může vzniknout také při narušení plátu a následné tvorbě krevní sraženiny.

02 · Jak vzniká cévní plát?

Zjednodušeně lze proces chápat jako dlouhodobé působení cévní stěny a aterogenních lipoproteinů na sebe navzájem. Částice obsahující apoB mohou pronikat do stěny tepny a zadržovat se v ní. Následně se zapojují buněčné a zánětlivé mechanismy a plát se může postupně zvětšovat a měnit.

03 · Cholesterol a lipoproteiny

Cholesterol je pro organismus potřebná látka. Protože se ve vodě nerozpouští, přenáší se v krvi v částicích zvaných lipoproteiny. Proto je užitečné rozlišovat samotný cholesterol od částic, které jej přenášejí.

LDL a HDL jsou přenašeče, nikoli dva druhy cholesterolu. Vyšší LDL-C souvisí s rizikem aterosklerózy; samotná vyšší hodnota HDL-C toto riziko neruší. Výsledky lipidového profilu se proto hodnotí spolu s ostatními rizikovými faktory.

04 · LDL-C, non-HDL cholesterol a apoB

LDL-C vyjadřuje množství cholesterolu neseného částicemi LDL. Non-HDL cholesterol zahrnuje cholesterol ve všech aterogenních lipoproteinech. ApoB je strukturální bílkovina aterogenních částic a může pomoci odhadnout jejich počet.

05 · HDL a triglyceridy

Triglyceridy jsou dalším typem tuků v krvi a jejich zvýšení může být součástí metabolického rizikového profilu. HDL-C se často označuje jako „dobrý cholesterol“, toto zjednodušení však má své meze. Kardiovaskulární riziko se neposuzuje podle jediného čísla.

Význam má celý profil: LDL-C, non-HDL-C, triglyceridy, případně apoB a Lp(a), ale také tlak, glykemie, kouření, věk, rodinná anamnéza a již přítomné onemocnění.

06 · Lipoprotein(a) – Lp(a)

Lp(a) je lipoproteinová částice, jejíž hladina je do značné míry geneticky podmíněná. Současná evropská doporučení ji používají jako faktor, který může zpřesnit odhad kardiovaskulárního rizika.

Výsledek Lp(a) se nevykládá izolovaně. Má význam zejména ve spojení s celkovým rizikovým profilem a rodinnou anamnézou.

07 · Co zvyšuje riziko aterosklerózy?

08 · Jaká vyšetření se používají?

Podle věku, rodinné anamnézy a celkového rizika může lékař posuzovat lipidový profil, krevní tlak, glykemii nebo HbA1c, funkci ledvin a další parametry. V některých situacích se doplňuje apoB nebo Lp(a).

Zobrazovací metody se nepoužívají u každého stejně. U vybraných lidí může nález subklinické aterosklerózy nebo koronárního kalcia pomoci zpřesnit riziko a rozhodování o léčbě.

09 · Co lze ovlivnit životním stylem?

Prevence aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění nestojí na jedné potravině ani na jednom doplňku. Význam má soubor dlouhodobých návyků.

WHO řadí mezi hlavní ovlivnitelné faktory kardiovaskulárního rizika nezdravou stravu, nedostatek pohybu, tabák a škodlivé užívání alkoholu; jejich důsledkem mohou být zvýšený tlak, glykemie, krevní lipidy a obezita.

10 · Kdy nestačí jen životní styl?

O potřebě léčby nerozhoduje jen jedna hodnota cholesterolu. Lékař zohledňuje celkové kardiovaskulární riziko, přítomnost aterosklerotického onemocnění, diabetes, funkci ledvin, věk, další rizikové faktory a dosažené hodnoty lipidů.

Mezi používané léky na snižování LDL-C patří statiny a podle individuální situace i další možnosti léčby. Současná doporučení ESC/EAS zdůrazňují léčbu podle celkového rizika a cílových hodnot LDL-C.

11 · Kdy vyhledat okamžitou pomoc?

Ateroskleróza může dlouho probíhat bez příznaků. Pokud se však objeví náhlá bolest nebo tlak na hrudi, výrazná dušnost, náhlá slabost jedné strany těla, porucha řeči, pokles koutku, náhlá porucha vidění nebo jiné akutní neurologické příznaky, je nutné vyhledat okamžitou zdravotní pomoc.