Laserové ozařování krve: ILIB, VPBM a výsledky výzkumu

KINGRAY Akademie · průvodce výzkumem světla
KINGRAY Akademie · série Srdce, krev a cévy

KINGRAY Akademie · série Srdce, krev a cévy · Článek 13

Autor: Ing. František Kokoš · Aktualizováno:
Poprvé publikováno:

Co je laserové ozařování krve?

Při laserovém ozařování krve a souvisejících formách fotobiomodulace vědci zkoumají, jak světlo ovlivňuje krevní ukazatele a buněčné procesy. Jednotlivé postupy se liší tím, zda se světlo přivádí přímo do žíly, přes kůži, nebo přes nosní sliznici.

Na jaké otázky najdete odpovědi?

  • Co znamenají zkratky ILIB a VPBM a jaký je mezi nimi rozdíl?
  • Je nosní aplikace stejně účinná jako nitrožilní ozařování krve?
  • Co výzkum ukázal o viskozitě krve a shlukování krvinek?
  • Jaké barvy a vlnové délky světla vědci používají a proč?
  • Co studie ukázaly u diabetu a diabetických komplikací?
  • Jaký vliv může mít ILIB nebo VPBM na zánět a imunitní systém?
  • Je fotobiomodulace součástí medicínského výzkumu?
  • Kolik vědeckých studií existuje a kde je najdeme?
  • Co víme o bezpečnosti a dlouhodobém používání?
  • Co výzkum ukázal u paměti, soustředění a fungování mozku?

V této části se podíváme i na tyto otázky. Představíme konkrétní vědecké studie, jejich povzbudivé výsledky i to, co má objasnit další výzkum. U každé práce vysvětlíme, jaký způsob aplikace byl použit a co vědci skutečně měřili.

Vysvětlíme rozdíl mezi ILIB, VPBM a nosní fotobiomodulací, význam barvy a dávky světla i výsledky výzkumu proudění krve, zánětu, diabetu a fungování mozku. Složitější souvislosti přiblížíme také jednoduše řečeno.

Menu série Srdce · 15 článků
Obsah článku

Co znamenají zkratky ILIB a VPBM a jaký je mezi nimi rozdíl?

Ilustrace krvinek; nezobrazuje laserový zákrok ani výsledek léčby.
Ilustrace krvinek; nezobrazuje laserový zákrok ani výsledek léčby.

Při ILIB se světlo přivádí optickým vláknem přímo do žíly. Zkratka VPBM znamená vaskulární fotobiomodulaci; v novějších pracích se často používá pro aplikaci světla přes kůži nad cévní oblastí, například na zápěstí. Nosní aplikace využívá nosní sliznici a označuje se také jako intranazální fotobiomodulace.

Názvosloví není ve všech publikacích stejné. Proto u každé studie uvedeme, kam vědci světlo aplikovali.

Zdroje: [1], [3]

Je nosní aplikace stejně účinná jako nitrožilní ozařování krve?

Nosní aplikace má vlastní povzbudivé klinické výsledky. Ve studii Liu a spoluautorů z roku 2012 zkoumali červený laser 650 nm u 90 pacientů. V aktivní skupině zaznamenali příznivé změny několika krevních ukazatelů.

Tato cesta nevyžaduje zavedení optického vlákna do žíly. Studie však porovnávala nosní aplikaci s neaktivním přístrojem, nikoli přímo s ILIB. K potvrzení stejné účinnosti obou postupů potřebujeme přímé srovnávací studie.

Zdroje: [2]

Co výzkum ukázal o viskozitě krve a shlukování krvinek?

V uvedené nosní studii autoři zaznamenali pokles viskozity plazmy, shlukování červených krvinek a viskozity celé krve při jednom z měřených průtokových režimů. Ne všechny sledované hodnoty se významně změnily.

Skupiny se lišily výchozími hodnotami a vyhodnocení se opíralo především o srovnání před aplikací a po ní. Výsledky proto představují podnět k přesnějšímu ověření. Studie neprokazovala rozpouštění sraženin ani prevenci infarktu či cévní mozkové příhody.

Zdroje: [2]

Jaké barvy a vlnové délky světla vědci používají a proč?

Často se zkoumá červené a blízké infračervené světlo. V nosní studii bylo použito 650 nm; další práce zkoumají například 660 nebo 808 nm. Výzkum zahrnuje i jiné barvy. Vlnové délky se liší pronikáním do tkání a tím, které molekuly světlo absorbují.

Vědci zkoumají více mechanismů včetně buněčné signalizace a mitochondriálních procesů. Pro všechny postupy neexistuje jedna univerzálně nejlepší barva. Výsledek ovlivňuje také výkon, ozařovaná plocha, čas a místo aplikace.

Zdroje: [4], [7]

Co studie ukázaly u diabetu a diabetických komplikací?

Malá studie nitrožilní aplikace u devíti lidí s diabetem 2. typu zaznamenala pokles glykémie a změny několika metabolitů.

Ve studii z roku 2026 u 15 pacientů užívajících metformin souvisela VPBM přes kůži s nižší glykémií bezprostředně po sezeních a nižší glykémií nalačno na konci sledování. HbA1c se významně nezměnil. Studie neměla kontrolní skupinu, a proto neodděluje účinek světla od ostatních vlivů.

Výsledky podporují další výzkum metabolismu. Samy o sobě nepotvrzují prevenci diabetických komplikací ani účinnost nosní aplikace u diabetu. Světlo nenahrazuje léčbu diabetu.

Zdroje: [5], [6]

Jaký vliv může mít ILIB nebo VPBM na zánět a imunitní systém?

Jedním ze slibných směrů je ovlivňování zánětlivé odpovědi. Systematický přehled z roku 2024 zahrnul šest prací na lidech a zvířatech. Autoři popsali příznivé změny některých zánětlivých a protizánětlivých signálních látek i oxidu dusnatého.

Jde o výsledky konkrétních zkoumaných postupů. Nelze je shrnout jako univerzální posílení imunity ani bez ověření přenést na všechny nosní přístroje.

Zdroje: [7]

Je fotobiomodulace součástí medicínského výzkumu?

Ano. Fotobiomodulaci zkoumají univerzitní i klinická pracoviště. Pro některá přesně vymezená použití již existují odborná doporučení — například pro prevenci poškození ústní sliznice během vybraných onkologických léčebných postupů.

Ozařování krve a nosní aplikace mají vlastní výzkumnou základnu. Jejich místo v běžné léčbě se posuzuje podle konkrétního onemocnění, způsobu aplikace a kvality klinických výsledků.

Zdroje: [8], [3]

Kolik vědeckých studií existuje a kde je najdeme?

Počet závisí na tom, zda hledáme celou fotobiomodulaci, nitrožilní aplikaci, aplikaci přes kůži, nebo nosní světlo.

Přehled systémové fotobiomodulace z roku 2025 zahrnul 37 prací: 28 klinických a 9 preklinických. Jiný přehled vyhodnotil 8 randomizovaných studií s celkem 340 účastníky a zahrnoval nitrožilní i transkutánní postupy. Tyto počty se mohou překrývat a nejsou součtem všech publikací.

V otevřeném seznamu zdrojů na konci článku najdete odkazy na konkrétní práce. Při hledání v PubMed nebo na stránce vydavatele pomůže název publikace nebo DOI.

Zdroje: [3], [9]

Co víme o bezpečnosti a dlouhodobém používání?

V přehledu osmi randomizovaných studií autoři neuvedli závažné nežádoucí události. To je povzbudivé, ale krátkodobé sledování ještě neprokazuje bezpečnost každodenního používání po mnoho let.

Záleží na metodě i nastavení. Například ve zmíněné studii VPBM přes kůži zaznamenali u dvou účastníků místní zarudnutí a pocit pálení. Bifázická odpověď znamená, že vztah mezi dávkou a účinkem nemusí být přímočarý; není zárukou neškodnosti libovolně vysoké dávky.

Zdroje: [9], [6], [4]

Co výzkum ukázal u paměti, soustředění a fungování mozku?

V malé sérii pěti lidí s demencí zaznamenali po kombinované aplikaci světla přes hlavu a nos zlepšení kognitivních testů. Studie neměla kontrolní skupinu.

Pilotní randomizovaná studie z roku 2026 s 20 účastníky s mírnou kognitivní poruchou zaznamenala při zkoumaném protokolu příznivé rozdíly v celkové kognici a paměti oproti kontrolní skupině. Výsledky však nejsou jednotné: jiná randomizovaná studie u demence významné zlepšení kognice nepotvrdila.

Tyto práce zkoumají aplikaci na hlavu nebo kombinované postupy. U kombinace hlavy a nosu je ještě třeba oddělit přínos jednotlivých částí. Lepší výsledek testu sám o sobě nepotvrzuje obnovu poškozených neuronů.

Zdroje: [10], [11], [12]

Červené světlo a krev — video k tématu

Červené světlo a krev: fotobiomodulace a výzkum

Video přibližuje fotobiomodulaci, červené světlo 650 nm a nitrožilní laserové ozařování krve. Vysvětluje zkoumané buněčné mechanismy a rozdíl mezi experimentálním výsledkem a klinickým přínosem.

Otevřít na YouTube ↗
Co ukáže kapka krve pod mikroskopem?

Video ukazuje krvinky a jejich uspořádání v pozorovaném vzorku. Samotný obraz čerstvé kapky neměří viskozitu krve a nenahrazuje laboratorní vyšetření ani diagnózu.

Otevřít na YouTube ↗
Co se děje s kolagenem po vypití?

Vzdělávací animace sleduje trávení kolagenu, vstřebávání menších peptidů a aminokyselin a jejich transport krví. Kolagen se do kůže či kloubů nepřenáší jako hotové vlákno.

Otevřít na YouTube ↗
Cesta krve a endotel: plát, nebo sraženina?

Video vysvětluje cestu krve, úlohu cévní výstelky a rozdíl mezi aterosklerotickým plátem a sraženinou. Zjednodušené zobrazení slouží k pochopení souvislostí, nikoli k určení diagnózy.

Otevřít na YouTube ↗

Odborné zdroje

U každé práce uvádíme, jaký způsob aplikace a jaký typ výsledků zkoumala.

  1. Fernandes et al. (2021). Vascular Photobiomodulation.

    Odborný text o názvosloví a vaskulárních způsobech aplikace; nejde o klinickou zkoušku.

  2. Liu et al. (2012). Randomized, Double-Blind, and Placebo-Controlled Clinic Report of Intranasal Low-Intensity Laser Therapy on Vascular Diseases.

    Samostatná nosní aplikace 650 nm; 90 pacientů; krevní tuky a reologické ukazatele.

  3. Brassolatti et al. (2025). Systemic photobiomodulation: an integrative review of evidence for intravascular laser irradiation of blood and vascular photobiomodulation.

    Přehled 37 klinických a preklinických prací; různé metody a parametry.

  4. Huang et al. (2011). Biphasic dose response in low level light therapy — an update.

    Přehled dávkové odpovědi a zkoumaných mechanismů fotobiomodulace.

  5. Kazemi Khoo et al. (2013). A metabolomic study on the effect of intravascular laser blood irradiation on type 2 diabetic patients.

    Nitrožilní aplikace; devět pacientů; srovnání metabolitů před aplikací a po ní.

  6. Almeida et al. (2026). Effects of Vascular Photobiomodulation on Glycemic Control in Patients With Type II Diabetes Mellitus: A Prospective Single-Arm Clinical Study.

    VPBM přes kůži; 15 pacientů; šest týdnů; bez kontrolní skupiny.

  7. Vasconcelos et al. (2024). Influence of Intravascular Laser Irradiation of Blood (ILIB) on inflammatory cytokines and nitric oxide in vivo: a systematic review.

    Šest prací na lidech a zvířatech; zánětlivé signální látky a oxid dusnatý.

  8. MASCC/ISOO. Photobiomodulation for the management of oral mucositis in cancer patients — clinical practice guidelines.

    Doporučení pro přesně určené protokoly v ústní dutině; nejde o doporučení ILIB nebo nosní aplikace.

  9. Díaz et al. (2025). The clinical efficacy of intravascular laser irradiation of blood (ILIB): A narrative review of randomized controlled trial.

    Přehled osmi randomizovaných studií s 340 účastníky; nitrožilní i transkutánní postupy.

  10. Saltmarche et al. (2017). Significant Improvement in Cognition in Mild to Moderately Severe Dementia Cases Treated with Transcranial Plus Intranasal Photobiomodulation: Case Series Report.

    Kombinace hlavy a nosu; pět případů; bez kontrolní skupiny.

  11. A multimodal evaluation of transcranial photobiomodulation in mild cognitive impairment: Cognitive, metabolic, and neuroimaging outcomes of a pilot randomized controlled trial (2026).

    Pilotní randomizovaná studie; 20 účastníků; kognitivní, metabolické a zobrazovací výsledky.

  12. Jarrahi et al. (2025). The Efficacy of Photobiomodulation Therapy in Improving Cognitive Function and Reducing Depression and Anxiety in Patients with Mild-to-Moderate Dementia: A Double-Blinded Randomized Clinical Trial.

    Randomizovaná studie s 30 účastníky; významný rozdíl v kognici mezi skupinami se nepotvrdil.

⚠️ Důležité zdravotní upozornění
Tento materiál je vzdělávací článek a nenahrazuje lékařské vyšetření, diagnostiku ani léčbu. Není návodem k domácímu laserovému ozařování krve ani doporučením konkrétního zařízení. Předepsanou léčbu, antikoagulační nebo protidestičkovou terapii neměňte podle informací z článku. Invazivní intravaskulární postupy patří do zdravotnického prostředí.
Ing. František Kokoš
Autor: Ing. František Kokoš
Ing. František Kokoš – autor KINGRAY Akademie a Poradny
Technik, výživový poradce (absolvent 150hodinového programu Welko, 2025) a tvůrce konceptu nutraceutik KINGRAY. Dlouholetý vývoj zdravotnického prostředku BIOquant a práce s krevní reologií a okysličením tkání ho přivedly k poznání, že pro zdraví těla je potřeba celá skládačka – propojení mikrocirkulace, buněčné energie a správné výživy. V článcích proto hledá rovnováhu, při které nám tělo rozumí a spolupracuje.
Je autorem knihy Liečba svetlom (ISBN 978-80-970512-0-4), spoluautorem publikace BIOquant – polovodičová laserová terapia a původcem patentů v oblasti světelných technologií (US9731145B2, SK5457Y1).

%s ...
%s
%image %title %code %s
%s