Od příjmu k využití v těle: živiny, kolagen a obnova tkání
Od příjmu k využití v těle: živiny, kolagen a obnova tkání
Jak se živiny z jídla dostanou ke krvinkám, cévám, srdci a mozku? Sledujeme jejich cestu přes trávení, střevo a krev až po využití v buňkách. Ukážeme také, kde může tato cesta narazit na problém a co se může měnit s věkem.
Kolagen a elastin jsou bílkoviny, kyselina hyaluronová je glykosaminoglykan a MSM je malá sloučenina obsahující síru. Po přijetí ústy proto neprocházejí stejným zpracováním. Vysvětlíme rozdíl mezi trávením, vstřebáváním, transportem krví a využitím v tkáních – i to, proč množství na etiketě samo o sobě nedokazuje účinek.
Na základní rozdělení navazuje článek Druhy kolagenu. Tento přehled se zaměřuje na cestu látek v organismu.
01 · Příjem, vstřebávání a účinek: tři odlišné věci
Naše tělo se neustále obnovuje. Buňky potřebují kyslík a živiny; tkáně si zároveň vytvářejí a udržují svou strukturu. Pokud látku sníme nebo vypijeme, musí projít trávením, případným vstřebáváním a dalším metabolismem. Výsledek závisí na její chemické podobě, stavu organismu i dalších podmínkách.

Pro orientaci budeme sledovat tři oblasti: krev a cévy jako dopravní síť, pokožku jako příklad pojivové tkáně a pohybový aparát zahrnující kosti, chrupavky, šlachy, vazy a svaly.
02 · Krev: co cestuje a v čem?
Představte si tělo jako město. Cévy jsou cesty a krev tvoří dopravní prostředí. Červené krvinky přenášejí především kyslík; v krevní plazmě se přenášejí mnohé rozpuštěné látky včetně živin a produktů metabolismu.

Zejména přenos kyslíku.
Tekuté prostředí pro mnohé látky.
Místa další výměny a využití.
Srdce, krev a cévy – přehled série →
Fungování dopravního systému těla vysvětluje hlavní článek 03 · Srdce a cévy.
03 · Cévy a mikrocirkulace
Krev proudí tepnami a stále menšími cévami až do kapilární sítě. Právě v oblasti mikrocirkulace se přes stěny nejmenších cév uskutečňuje důležitá výměna mezi krví a okolními tkáněmi.
Kapiláry jsou jako poslední malé uličky ve městě. Neznamená to však, že se každá přijatá látka dostane do každé tkáně ve stejné podobě či množství.
Aterosklerotický plát není „špína v potrubí“. Jde o komplexní změnu cévní stěny; slovní spojení „vyčistit cévy“ může být zavádějící.

02 · Viskozita krve a mikrocirkulace ↗
Vnitřní výstelku cév přibližuje 05 · Endotel; vznik plátu rozebírá 07 · Ateroskleróza a cholesterol.
04 · Tenké střevo: z jídla do organismu
Trávicí soustava přijaté látky zpracuje. Tenké střevo je hlavním místem vstřebávání mnoha živin. Další postup se liší podle látky:
Kyselina hyaluronová není bílkovina; její trávení a metabolismus probíhají jinak.
MSM je malá organická sloučenina obsahující síru.
Zpracování dalších živin po jídle vysvětluje 10 · Strava, krev a mozek.
Co tělo získává z běžného jídla?
Při trávení poskytují aminokyseliny a malé peptidy. Aminokyseliny slouží také k tvorbě vlastních bílkovin.
Stravitelné sacharidy se rozkládají na jednoduché cukry, které tělo využívá jako zdroj energie.
Trávení uvolňuje menší složky tuků. Jsou zdrojem energie i materiálu pro buněčné struktury.
Mají různé cesty vstřebávání a úlohy v organismu. Nejsou náhradou energie a bílkovin.
Krev nebo lymfa: kudy putují vstřebávané živiny?
Mnohé vstřebávané živiny odcházejí ze střeva krví do jater. Ta je zpracovávají, ukládají nebo posílají dále podle potřeb organismu. Velká část přijatých tuků se ze střeva dostává nejprve do lymfy a teprve následně do krevního oběhu. Ne všechny živiny tedy procházejí stejnou trasou.
05 · Trávení kolagenu a využití jeho složek
Kolagen je významný strukturální protein. Nachází se v pokožce, kostech, chrupavkách, šlachách, vazech, cévních stěnách, dásních a dalších pojivových tkáních. Tělo si svůj vlastní kolagen vytváří samo z aminokyselin; při jeho normální tvorbě hraje roli také vitamin C.
Co se stane po vypití hydrolyzovaného kolagenu?
Hydrolyzovaný kolagen obsahuje kratší peptidy. V trávicím traktu se dále zpracovávají. Do oběhu se vstřebávají aminokyseliny a také některé malé peptidy; ve studiích byly po užití kolagenových hydrolyzátů v lidské krvi zjištěny například peptidy obsahující hydroxyprolin.
Důležité: vypitý kolagen se jako hotové vlákno „nepřilepí“ na pokožku ani do kolena. Tělo přijaté látky dále zpracovává a využívá podle svých potřeb. Samotná přítomnost peptidu v krvi ještě nedokazuje účinek konkrétního výrobku.

Co říkají čísla na etiketě?
Následující hodnoty jsou příklady přepočtu miligramů na gramy. Nejsou doporučenými denními dávkami.
= 10 g
= 12,5 g
= 15 g
Vyšší číslo vyjadřuje větší množství v uvedené dávce, nikoli automaticky úměrně vyšší účinek. Záleží také na složení, dávkování a kontextu.
06 · Kyselina hyaluronová a voda
Kyselina hyaluronová (HA) je přirozenou součástí extracelulární matrix. Nachází se například v pokožce, synoviální tekutině kloubů a v oku. Dokáže vázat vodu, ale není to bílkovina a netráví se stejným způsobem jako kolagen.
U perorální HA se zkoumá rozklad, vliv střevní mikrobioty a následné vstřebávání. Organismus si HA průběžně také sám vytváří a odbourává. Číslo 150 mg na etiketě neznamená, že se 150 mg v nezměněné podobě přesune do pokožky.

Uvedená studie Kimura a kol. (2016) zkoumala vstřebávání a distribuci HA u potkanů. Výsledky ze zvířat neurčují, jaké množství HA se po užití konkrétního doplňku dostane do pokožky nebo kloubů člověka.
07 · Elastin umožňuje návrat po natažení
Elastin je protein elastických vláken v pokožce, stěnách velkých tepen, plicích a dalších tkáních. Díky elastickým vláknům se tkáň může po natažení vracet do původního tvaru. Kolagen poskytuje zejména pevnost; elastin pomáhá při pružném návratu.
Přijatý elastin nebo jeho hydrolyzát se jako bílkovina tráví na menší peptidy a aminokyseliny. Z toho nelze usuzovat, že se hotová elastická vlákna přímo zabudují do pokožky. Elastická vlákna se v dospělosti obnovují pomalu.

08 · MSM: jiná látka, jiná cesta
MSM (methylsulfonylmethan) je malá organická sloučenina obsahující síru. Není to bílkovina, a proto se při trávení nerozkládá na aminokyseliny jako kolagen nebo elastin.
Síra je součástí mnoha molekul v těle včetně sirných aminokyselin cysteinu a methioninu. Cystein je součástí glutathionu a sirné vazby pomáhají utvářet strukturu keratinu. To však neznamená, že se MSM automaticky mění na keratin, glutathion nebo kolagen. Biologické cesty jednotlivých sloučenin síry jsou odlišné.

09 · Kolagen, HA, elastin a MSM: porovnání
Strukturální protein; trávení na aminokyseliny a malé peptidy.
Glykosaminoglykan; součást matrix s vazbou na vodu.
Strukturální protein; součást pružných vláken.
Malá organická sloučenina obsahující síru.
Zapamatujte si: složení na etiketě popisuje, co přijmete. Samo o sobě neurčuje, kolik se vstřebá, kam se látky dostanou a jaký budou mít účinek.
10 · Od živin k buňkám: využití, obnova a změny s věkem
Vstřebávání je pouze jedna etapa. Výsledek závisí také na transportu, stavu buněk a procesech, které v nich probíhají. Rozbalte si jednotlivé souvislosti.
Mitochondrie: jak buňky využívají energii
Mitochondrie jsou organely uvnitř buněk, nikoli nejmenší buňky. Podílejí se na tvorbě ATP, které buňka využívá pro svou činnost. Samotné dodání jedné živiny však neznamená automatické zvýšení výkonu mitochondrií.
Výjimkou jsou zralé červené krvinky: mitochondrie nemají. Energii získávají jiným způsobem. Srdeční sval a mozek potřebují soustavný přísun energie a kyslíku; jejich fungování nelze zúžit na jediný doplněk.
Červené a bílé krvinky: stejný původ, odlišné úlohy
Krevní buňky vznikají především v kostní dřeni. Červené krvinky přenášejí kyslík pomocí hemoglobinu, bílé krvinky zajišťují různé složky imunitní obrany a krevní destičky pomáhají zastavovat krvácení.
Tvorba krvinek vyžaduje funkční kostní dřeň a přiměřené zásobování živinami. Železo je potřebné pro hemoglobin; vitamin B12 a folát jsou důležité pro dělení buněk a normální krvetvorbu. Nízký počet krvinek však nemusí znamenat pouze nedostatek živin. Příčinu určuje vyšetření, nikoli vzhled jedné kapky krve.
Cévní stěna: materiál pro obnovu není hotová oprava
Buňky si kolagen vytvářejí samy z aminokyselin. Vitamin C je potřebný při jeho tvorbě. Elastin zajišťuje pružnost tkání, ale jeho obnova v dospělosti je pomalá. Vypitý kolagen ani přijatý elastin se nepřenášejí do cévy jako hotová záplata.
Přiměřená výživa vytváří podmínky pro běžnou údržbu tkání. Neznamená to, že odstraní aterosklerotický plát nebo vyřeší poškození způsobené vysokým tlakem, kouřením či jiným onemocněním. Téma buněčné obnovy podrobněji rozebírá předchozí článek o endotelu.
Když příjem nestačí: málo jídla nebo porucha vstřebávání
Nedostatek může vzniknout při dlouhodobě nízkém příjmu nebo omezujícím jídelníčku. Jinou situací je porucha vstřebávání: například při neléčené celiakii poškozuje onemocnění sliznici tenkého střeva a organismus nemusí získat dostatek živin ani z přijatého jídla.
Dlouhodobý průjem, nevysvětlené hubnutí nebo opakovaně zjištěné nedostatky jsou důvodem hledat příčinu s lékařem. Zvyšování dávek bez jejího řešení nemusí problém odstranit.
Co se může měnit s věkem?
Stárnutí neznamená, že každý člověk přestane dobře vstřebávat živiny. Konkrétním příkladem je vitamin B12: u části starších lidí změny žaludku ztěžují jeho uvolnění z potravy. Riziko nedostatku mohou ovlivňovat také některé léky, například metformin nebo léky potlačující tvorbu žaludeční kyseliny.
Při obtížích je třeba posoudit jídelníček, onemocnění, léky a podle potřeby laboratorní výsledky. Únava či zhoršená paměť samy o sobě neurčují, která živina chybí.
Co z toho vyplývá v praxi?
Základem je pestrý jídelníček s přiměřeným množstvím energie a bílkovin. Potvrzený nedostatek se řeší cíleně a současně s jeho příčinou. Při onemocnění nebo dlouhodobých obtížích se potřeby posuzují individuálně.
Rozlišujte tři otázky: Co přijímám? Co se vstřebává? Co tělo skutečně využije? Údaj na etiketě odpovídá pouze na první z nich. Vyšší dávka nenahrazuje vyšetření ani léčbu onemocnění.
Videa k tématu a související sérii
Video o cestě kolagenu doplňuje téma článku. Další dvě videa přibližují krev a cévy, které jsou součástí širšího kontextu transportu látek.
OTÁZKY A ODPOVĚDI
11 · Často se ptáte
Dostane se vypitý kolagen přímo do pokožky nebo kloubu?
Ne jako hotové kolagenové vlákno. Trávením vznikají aminokyseliny a menší peptidy, které tělo dále využívá. Jejich přítomnost v krvi sama o sobě neznamená cílené doručení do konkrétní tkáně.
K čemu jsou na této cestě kapiláry?
Přibližují krev ke tkáním a umožňují výměnu kyslíku, živin a dalších malých látek. Kloubní chrupavka přitom nemá vlastní cévy; výživa probíhá zejména prostřednictvím kloubní tekutiny.
Zaručí vyšší dávka vyšší účinek?
Vyšší číslo na etiketě označuje větší množství látky v dávce, samo o sobě však nedokazuje úměrně vyšší účinek.
Je hydrolyzovaný kolagen již úplně strávený?
Ne. Hydrolýza rozdělí kolagen na kratší peptidy, ale ty se po přijetí dále zpracovávají v trávicím traktu. Část malých peptidů se může objevit v krvi; nejde o hotová kolagenová vlákna.
Je kyselina hyaluronová bílkovina?
Ne. Je to glykosaminoglykan, proto její zpracování nelze popisovat jako trávení kolagenu na aminokyseliny.
Znamená přítomnost látky v krvi prokázaný účinek?
Ne. Zjištění látky nebo jejích složek v krvi poskytuje informaci o jejich dostupnosti v oběhu. Účinek na konkrétní výsledek je třeba zkoumat zvlášť; takový nález sám o sobě nepotvrzuje účinek výrobku.
Mají červené krvinky mitochondrie?
Zralé lidské červené krvinky mitochondrie nemají. Mitochondrie jsou organely přítomné ve většině ostatních buněk; nejde o samostatné buňky.
Znamená únava, že mi chybí železo nebo vitamin B12?
Ne nutně. Únava má více možných příčin. Při přetrvávajících obtížích pomáhá lékařské posouzení a cílené vyšetření; samotný příznak neurčí nedostatek konkrétní živiny.
Dokáže kolagen s vitaminem C opravit poškozené cévy?
Vitamin C je potřebný pro tvorbu kolagenu a aminokyseliny poskytují stavební materiál. Z toho však nevyplývá, že užívání kolagenu opraví poškozenou cévu nebo odstraní aterosklerotický plát.
12 · Související články a zdroje
Odborné zdroje – klikněte pro otevření
- [1] Iwai a kol. (2005) – kolagenové peptidy v lidské krvi po užití hydrolyzátu
- [2] Kimura a kol. (2016) – zpracování a vstřebávání perorální HA ve studii na potkanech
- [3] Baumann a kol. (2021) – elastin a struktura pokožky
- [4] Nařízení (EU) č. 432/2012 – schválená zdravotní tvrzení o živinách
- [5] Butawan a kol. (2017) – MSM: přehled vstřebávání, distribuce a vylučování
- [6] NIDDK – trávicí soustava a vstřebávání živin
- [7] Výživa kloubní chrupavky – přestup látek a odlišnosti od tkání zásobovaných cévami
- [8] NIH ODS – vitamin B12, vstřebávání a rizikové skupiny
- [9] NIH ODS – vitamin C a tvorba kolagenu
- [10] NIGMS – mitochondrie a výjimka zralých červených krvinek
- [11] American Society of Hematology – krevní buňky a jejich funkce
- [12] NIDDK – celiakie, malabsorpce a řešení nedostatků
- [13] NHLBI – příčiny anémie
Tento vzdělávací článek vysvětluje obecnou fyziologii. Není diagnózou ani příslibem účinku doplňku stravy; při zdravotních obtížích se obraťte na lékaře.


