Světlo, mitochondrie a energie mozku: co ukazuje výzkum?

Logo KINGRAY Akademie
KINGRAY AKADEMIE
SVĚTLO · MITOCHONDRIE · ENERGIE MOZKU

Může světlo ovlivnit energetické procesy v mozku?

Zajímá vás, zda lze světlem ovlivnit fungování mozku a jeho mitochondrií? Výzkum zkoumá změny buněčného metabolismu i okysličení. Abychom výsledkům rozuměli, potřebujeme odlišit tři věci: navrhovaný mechanismus, naměřený biologický ukazatel a skutečné zlepšení fungování člověka. [2][5][6]

Klikněte na otázku a stránka vás posune k odpovědi v tomto článku.

Autor: Ing. František Kokoš
Aktualizováno:

Co znamená energie mozku a k čemu slouží ATP?

Mozek pracuje i během odpočinku. Nervové buňky udržují elektrické rozdíly na membránách, přenášejí signály a obnovují své vnitřní prostředí. Energie mozku proto neznamená pouze subjektivní pocit svěžesti nebo schopnost soustředit se. Je nezbytná i pro běžný provoz buněk během spánku. [2]

ATP, adenosintrifosfát, je bezprostředně využitelný přenašeč energie v buňce. Neustále se tvoří a spotřebovává při práci enzymů, transportu látek a udržování iontové rovnováhy. Významná část ATP vzniká v mitochondriích. [2]

Dýchací řetězec využívá energii ze zpracování živin k vytvoření rozdílu koncentrace protonů přes vnitřní mitochondriální membránu. Tento rozdíl pohání ATP syntázu. Kyslík přijímá elektrony na konci řetězce. Potřebné jsou tedy kyslík, vhodné živiny i funkční enzymy a membrány; jedna složka sama nestačí. [2]

Proč záleží také na mikrocirkulaci?

Nejmenší cévy přibližují krev k buňkám. O dodávce kyslíku a živin rozhodují místní průtok, regulace cév a vzdálenost mezi krví a tkání. Svou úlohu mají také vlastnosti krve: pružnost erytrocytů, jejich vratné shlukování a viskozita plazmy. Důležitá je spolupráce celého systému. [1]

Při nedostatečném zásobování může klesat schopnost tkáně vytvářet ATP. Zánět nebo poškození zase mohou ovlivňovat cévy a krvinky. Vzniká obousměrný vztah, jehož průběh závisí na příčině a rozsahu problému. Ne každá porucha mozku začíná nedostatkem průtoku. [1][2]

Série Srdce: Viskozita krve a mikrocirkulace

Studie u lidí ukazují, že PBM může měnit hemodynamické ukazatele. Okysličený hemoglobin, signál BOLD a průtok krve jsou však odlišné veličiny. Změna jedné nepotvrzuje automaticky obnovu poškozených kapilár ani lepší zásobování celého mozku. [5][6]

Jak světlo prochází lebkou a která vlnová délka dává smysl?

Světlo se při průchodu vlasy, pokožkou a kostí postupně zeslabuje. Jagdeo a spoluautoři v roce 2012 porovnali 633 a 830 nm na posmrtném modelu lidské hlavy. Za daných podmínek pronikalo NIR výrazněji než červené světlo. Takový model podporuje fyzikální uskutečnitelnost, neurčuje však dávku v živém mozku každého člověka. [8]

Neexistuje jedna potvrzená nejlepší barva pro všechny oblasti mozku a diagnózy. Lidské studie níže použily 670, 808, 810 či 1064 nm. Výsledek závisí také na intenzitě, ploše, místě a pulzech. Hlubší průnik sám o sobě neznamená lepší klinický výsledek. [5][6][7][9][16]

Jak může červené a infračervené světlo působit na buňky?

Při fotobiomodulaci, zkráceně PBM, se zkoumá biologická odpověď na světlo vhodných parametrů, zejména červené a blízké infračervené světlo, NIR. Část světla se ve tkáni rozptyluje a část pohltí určité molekuly. Absorpce fotonu může změnit jejich stav a spustit další chemické nebo signalizační procesy. [2]

Jedním z nejvíce zkoumaných příjemců světelného podnětu je cytochrom c oxidáza, CCO, tedy komplex IV mitochondriálního dýchacího řetězce. Podílí se na přenosu elektronů na kyslík. Jde o významný navrhovaný mechanismus; úplné vysvětlení všech účinků PBM se však stále zkoumá. Světlo není náhradou energetického příjmu z potravy. [2][4]

Co mají se světlem společného oxid dusnatý a oxidační procesy?

Oxid dusnatý, NO, je signalizační molekula důležitá také při regulaci cév. Jedna z hypotéz předpokládá, že světlo může měnit jeho vazbu na CCO, a tím ovlivnit mitochondriální dýchání. Není však správné představovat tuto hypotézu jako univerzální vysvětlení. [2][4]

Pope a spoluautoři v roce 2020 zkoumali kultivované buňky sítnicového pigmentového epitelu. Změny nitrobuněčného NO závisely na vlnové délce, intenzitě a metabolickém substrátu. Výsledky zpochybnily představu, že všechny reakce stačí vysvětlit samotným uvolněním NO z CCO. Buněčný experiment objasňuje mechanismus; neověřuje léčbu mozku ani očí u člověka. [4]

Reaktivní formy kyslíku se v přiměřeném rozsahu podílejí na signalizaci, při nadbytku však mohou poškozovat buněčné struktury. Rozhodují množství, místo a čas reakce. Liu a spoluautoři ve svém přehledu z roku 2013 zdůrazňují výchozí stav a regulační možnosti buňky. Homeostáza, tedy udržování vnitřních podmínek, je užitečný rámec; není důkazem, že světlo automaticky napraví každou poruchu. [2][3]

Neuroplasticita, BDNF a neurozánět

Neuroplasticita znamená schopnost nervové soustavy měnit spojení a fungování; neurogeneze je vznik nových neuronů. V buněčných a zvířecích modelech se zkoumá, zda PBM ovlivňuje BDNF, přežívání buněk a opravu tkáně. Tyto výsledky poskytují biologický základ pro výzkum, nejsou však důkazem růstu nových mozkových buněk u člověka po domácí aplikaci. [2]

Mikroglie jsou imunitní buňky mozku. Jejich aktivita souvisí se zánětem, energetickým metabolismem i poškozením tkáně. Ve zmíněné studii mírné kognitivní poruchy klesl IL-6 v krvi. To je zajímavý zánětlivý ukazatel, nejde však o přímé měření mikroglií ani důkaz odstranění chronického neurozánětu. [2][9]

Proč více světla nemusí znamenat větší účinek?

V experimentálních modelech se popisuje dvoufázová odpověď: velmi slabá i příliš vysoká dávka mohou působit méně příznivě než určité rozmezí mezi nimi. Toto rozmezí není univerzální. Mění se podle tkáně, vlnové délky, režimu i výchozího stavu. Při porovnávání studií sledujte zejména tyto údaje. [2]

Vlnová délka

Ovlivňuje absorpci, rozptyl a pronikání světla tkání. Červené a různé NIR vlnové délky nejsou zaměnitelné. [2]

Výkon na plochu a čas

Průměrná intenzita dopadajícího světla ve W/cm² vynásobená časem v sekundách určuje energii na plochu v J/cm². Nejde automaticky o dávku, která se dostane k mozku. [2]

Pulzy a opakování

Souvislé a pulzní působení i odstupy mezi aplikacemi mohou vést k rozdílným reakcím. Stejná celková energie nemusí vyvolat stejný výsledek. [2]

Místo aplikace

Kůže, lebka a další tkáně mění množství a rozložení světla v hloubce. [2]

Stav tkáně

Zásobování, metabolismus, poškození a regulační mechanismy ovlivňují odpověď buněk. [2]

Fotobiomodulace a dávka světla

Co naměřili výzkumníci u lidí?

Měření fyziologické odpovědi pomáhá vysvětlovat mechanismus. K posouzení zdravotního přínosu však potřebujeme také výsledky důležité pro člověka, například paměť, náladu nebo každodenní fungování. Následující studie ukazují, proč tyto úrovně nelze zaměňovat. [5][6]

2017 · Wang a spoluautoři · 11 zdravých dospělých

Vědci aplikovali na čelo světlo s vlnovou délkou 1064 nm. Širokopásmová blízká infračervená spektroskopie zaznamenala oproti kontrolnímu režimu nárůst signálu oxidované CCO i okysličeného hemoglobinu. Výsledek podpořil zkoumání souvislosti mezi metabolickou a cévní odpovědí. [5]

Co z toho nelze vyvodit: Metoda přímo neměřila množství ATP. Malá studie zdravých dobrovolníků také neověřovala léčbu konkrétního onemocnění. Jde o fyziologický výsledek při přesně popsaném postupu. [5]

2026 · Iosifescu a spoluautoři · 31 lidí s depresí

V náhodném pořadí se porovnávaly tři režimy světla 808 nm a kontrolní režim bez aktivní stimulace. Jeden souvislý režim zvýšil výkon kolísání signálu BOLD, slabší souvislý režim jej snížil a pulzní režim nevedl k významné změně. Jednorázové aplikace významně nezlepšily závažnost deprese oproti kontrole. [6]

Co z toho nelze vyvodit: BOLD je signál funkční magnetické rezonance související s okysličením krve. Jeho změna není přímým měřením ATP a vyšší signál sám neznamená lepší fungování mozku. Toto shrnutí vychází z publikovaného abstraktu, nikoli z úplného posouzení metodiky. [6]

2023 · Fear a spoluautoři · měření metabolismu ATP

Do studie vstoupilo 10 zdravých lidí nad 60 let; vyhodnoceno jich bylo 7. Při aplikaci 670 nm na záhlaví zaznamenala fosforová magnetická rezonanční spektroskopie zvýšení toku přes ATP syntázu. Jde o povzbudivý lidský údaj o energetickém metabolismu, odlišný od měření okysličení. [7]

Studie porovnávala stav před aplikacemi a po nich bez skupiny s předstíranou stimulací. Plán zahrnoval čtyři dny aplikace; dva hodnocení účastníci měli prodloužený režim. Malý soubor a chybějící kontrola omezují závěr o příčině. Měřený tok neznamená zásobu ATP v celém mozku ani prokázané zlepšení myšlení. [7]

Paměť, pozornost a mozková mlha: co ukázaly testy?

Pilotní randomizovaná studie z roku 2026 zahrnovala 20 lidí s mírnou kognitivní poruchou. Po šesti týdnech stimulace 810 nm zaznamenala oproti kontrolnímu zařízení lepší výsledky celkového kognitivního testu a rozpoznávání v testu paměti. Je to podnět pro větší výzkum, nikoli důkaz stejného zlepšení u zdravých studentů. Někteří autoři měli vazby na výrobce zařízení. [9]

Jiná pilotní studie z roku 2026 randomizovala 43 lidí s mozkovou mlhou po covidu a kombinovala aplikaci přes hlavu a nos. Po osmi týdnech byl hlavní rozdíl v kognitivním skóre statisticky nevýznamný (p = 0,088). Některé testy pozornosti byly příznivé, únava však vyšla lépe v kontrolní skupině. Studii financoval výrobce a autoři uvedli finanční vazby. Výsledky podporují další testování, nikoli slib rychlé úlevy. [13]

Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc, nálada a zotavení

Neurodegenerativní onemocnění

U demence existují malé práce s příznivými změnami. Například série pěti případů z roku 2017 kombinovala transkraniální a intranazální světlo; bez kontrolní skupiny však neoddělila účinek od jiných vlivů. U Parkinsonovy nemoci jsou výsledky jednotlivých studií různé a souhrn kontrolovaných studií z roku 2026 nepotvrdil významné zlepšení motorického skóre. Ani tyto práce neprokazují zpomalení odumírání neuronů. [14][17]

Deprese a úzkost

ELATED-2 z roku 2018 přinesl příznivý signál u deprese po opakovaných aplikacích: hlavní analýza zahrnovala 21 lidí, celý postup dokončilo 13. Malý počet a nedokončená sledování snižují jistotu výsledku. Jednorázová studie z roku 2026 popsaná výše odpovídala na jinou otázku. Z výsledků deprese nelze automaticky odvodit účinek na úzkostnou poruchu. [6][10]

Úraz mozku a cévní příhoda

Randomizovaná studie z roku 2020 zahrnovala 68 lidí se středně těžkým úrazovým poškozením mozku. Zjistila uskutečnitelnost aplikace a změny některých ukazatelů bílé hmoty na MRI. Rozdíl v dotazníku příznaků však nebyl statisticky významný. Výsledek proto není důkazem rychlejšího zotavení po každém otřesu mozku. [11]

U akutní ischemické cévní příhody velká studie NEST-3 se 630 randomizovanými pacienty nepotvrdila lepší funkční výsledek zkoušeného postupu oproti kontrole. Tento výsledek se týká konkrétního akutního protokolu; jiné rehabilitační postupy potřebují vlastní důkazy. Při náhlé poruše řeči, poklesu koutku nebo slabosti končetiny je nutná okamžitá záchranná pomoc, nikoli domácí aplikace světla. [12]

Jsou aplikace přes čelo, přes nos a ILIB stejné?

Ne. Při transkraniální aplikaci světlo směřuje přes pokožku hlavy a lebku. Při intranazální aplikaci se osvětluje nosní sliznice. Při nitrožilním ozařování krve, ILIB, se světlo přivádí optickým vláknem do žíly ve zdravotnickém prostředí. Každá cesta vytváří odlišné optické a biologické podmínky. [2][3]

Ve výzkumu se používají lokální hlavové aplikátory, přilby nebo kombinace transkraniální a intranazální aplikace. Výsledek kombinace neukáže, jaký podíl měl samotný nosní aplikátor. Běžný celotělový LED panel se liší rozložením světla i dávkou; tato zařízení nelze zaměňovat jen podle uvedených nanometrů. [13][16][17]

Série Srdce: Způsoby laserového ozařování krve

Bezpečnost, čas a opakování aplikací

Výzkumné přístroje používají určené parametry a sledují snášenlivost. Nízký výkon či označení „studený laser“ nezaručují, že jakýkoli způsob použití je bezpečný. Při nepřiměřené expozici může vzniknout zahřívání a riziko pro oči; neviditelné NIR nevyvolá spolehlivé varování jasným světlem. Ochrana očí musí odpovídat zařízení a vlnové délce. [15][16]

Při neurologické nebo psychiatrické diagnóze patří posouzení vhodnosti lékaři. Je nutné zohlednit stav kůže, očí, léky a návod konkrétního zařízení. Při bolesti, výrazném teple nebo zrakových obtížích aplikaci přerušte. Z malé studie bez závažných nežádoucích událostí nelze vyvodit celoživotní bezpečnost. [9][11][13][15][16]

Výzkumné režimy sahají od jednorázové aplikace po několikatýdenní programy. Neexistuje univerzální počet minut ani garantovaný termín výsledku. Dávka na povrchu závisí na průměrné intenzitě a čase; dávku v mozku ovlivňuje také průchod tkáněmi. Delší čas nebo vyšší výkon nelze svévolně přidávat podle pocitu. [7][9][16]

Co z výzkumu vyplývá pro běžného čtenáře?

Smysluplná interpretace postupuje od fyziky přes biochemii a fyziologii až ke klinickému výsledku. Nejprve se ptáme, kam světlo dopadne a co je pohltí. Potom, jaký buněčný nebo cévní ukazatel se změní. Nakonec, zda se bezpečně a trvale zlepší fungování člověka. [2][4][5][6]

Pocit únavy nebo „mozkové mlhy“ sám neukazuje množství ATP v mozku. Stejně tak krátkodobá změna měřeného signálu nepotvrzuje léčbu poruchy paměti či deprese. Přetrvávající potíže si zaslouží posouzení příčiny; popsané studie nejsou návodem ke svévolné změně léčby ani k nastavení domácí aplikace. [5][6]

Časté otázky

Jak dokáže světlo proniknout přes lebku do mozku?

Část světla projde tkáněmi, většina se však odrazí, rozptýlí nebo pohltí. Množství závisí na vlnové délce, místě i anatomii. [8]

Co dělá světlo s mitochondriemi v neuronech?

Zkoumá se zejména ovlivnění dýchacího řetězce a buněčné signalizace. CCO je významný navrhovaný příjemce světla, nikoli jediné možné vysvětlení. [2][4]

Zvyšuje fotobiomodulace tvorbu ATP v mozku?

Malá lidská studie z roku 2023 naměřila zvýšení toku přes ATP syntázu. Neměla kontrolní skupinu; výsledek neznamená automaticky více ATP v celém mozku ani lepší paměť. [7]

Jaká vlnová délka je nejvhodnější pro stimulaci mozku?

Univerzálně nejlepší vlnová délka není stanovena. Zkoumají se například 670, 808, 810 a 1064 nm při různých postupech. [5][6][7][9]

Může světlo zlepšit paměť, pozornost a soustředění?

Některé malé studie ukázaly příznivé výsledky testů. Dlouhodobý a spolehlivý účinek pro každého včetně zdravých studentů tím potvrzen není. [9][13]

Co ukázal výzkum u mozkové mlhy a únavy?

Pilotní studie u dlouhého covidu našla dílčí pozitivní signály, ale hlavní kognitivní výsledek se významně nelišil od kontroly. Únava se zlepšila více v kontrolní skupině. [13]

Dokáže světlo podpořit neuroplasticitu a vznik nových neuronů?

Buněčné a zvířecí modely podporují zkoumání BDNF a plasticity. Vznik nových neuronů u člověka nelze vyvozovat ze zlepšení testu nebo změny okysličení. [2]

Ovlivňuje fotobiomodulace prokrvení a okysličení mozku?

Výzkum zaznamenal změny cévních a oxidačních ukazatelů. Signál hemoglobinu nebo BOLD však není totožný s přímým měřením průtoku či ATP. [5][6]

Co ukázaly studie u Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci?

Existují povzbudivé pilotní výsledky, ale neprokazují zastavení neurodegenerace. U Parkinsonovy nemoci jsou souhrnné kontrolované výsledky motorických příznaků zatím nepřesvědčivé. [14][17]

Pomáhá fotobiomodulace při depresi a úzkosti?

U deprese existují malé kontrolované studie s příznivým signálem. Úzkost vyžaduje samostatné důkazy; světlo nenahrazuje určenou psychiatrickou léčbu. [6][10]

Může podpořit zotavení po otřesu mozku nebo cévní příhodě?

Po úrazu se zkoumá bezpečnost a reakce mozku. Velká studie NEST-3 nepotvrdila přínos zkoušeného laseru při akutní ischemické příhodě. [11][12]

Jak spolu souvisejí mitochondrie, mikroglie a neurozánět?

Energetický metabolismus a imunitní signalizace se ovlivňují. Změna zánětlivého ukazatele v krvi sama nedokazuje potlačení zánětu v mozku. [2][9]

Jaký je rozdíl mezi přilbou, nosním aplikátorem a LED panelem?

Liší se cestou světla, osvětlenou plochou a dávkou. Výsledek kombinované aplikace přes hlavu a nos neizoluje účinek samotného nosního aplikátoru. [13][16][17]

Je bezpečné používat infračervený laser na hlavě?

Bezpečnost závisí na konkrétním zařízení, dávce a ochraně očí. Neviditelné NIR není automaticky neškodné a libovolný laser není vhodný na hlavu. [15][16]

Jak dlouho a jak často se světlo ve výzkumu aplikuje?

Protokoly se liší podle cíle a přístroje. Samotný počet minut neurčuje dávku ani termín výsledku; univerzální domácí režim z těchto studií nevyplývá. [7][9][16]

Vzdělávací článek vysvětluje výzkum. Individuální diagnostiku a léčbu určuje zdravotník; konkrétní výrobky porovnáváme v Poradně.

Zdroje a odborné podklady

Aktualizováno 10. 11. 2026. Doplněny jsou otázky, lidské studie metabolismu ATP a klinické výzkumy. U studií dostupných pouze jako abstrakt vycházíme z údajů abstraktu; rozlišujeme buněčné modely, biologické ukazatele a klinické výsledky.

  1. Baskurt OK, Hardeman MR, Rampling MW, Meiselman HJ, eds. Handbook of Hemorheology and Hemodynamics. IOS Press; 2007.
    Otevřít zdroj
  2. Salehpour F et al. Brain Photobiomodulation Therapy: a Narrative Review. Molecular Neurobiology. 2018;55:6601–6636. DOI: 10.1007/s12035-017-0852-4.
    Otevřít zdroj
  3. Liu TCY, Li XE, Liu SH. Photobiomodulation – The Chinese approaches and advances in clinical application. Photonics & Lasers in Medicine. 2013;2(1):19–26. DOI: 10.1515/plm-2012-0037.
    Otevřít zdroj
  4. Pope NJ, Powell SM, Wigle JC, Denton ML. Wavelength- and irradiance-dependent changes in intracellular nitric oxide level. Journal of Biomedical Optics. 2020;25(8):085001. DOI: 10.1117/1.JBO.25.8.085001.
    Otevřít zdroj
  5. Wang X et al. Up-regulation of cerebral cytochrome-c-oxidase and hemodynamics by transcranial infrared laser stimulation: A broadband near-infrared spectroscopy study. Journal of Cerebral Blood Flow & Metabolism. 2017;37(12):3789–3802. DOI: 10.1177/0271678X17691783.
    Otevřít zdroj
  6. Iosifescu DV et al. Dose dependent effects of transcranial photobiomodulation on blood-oxygenation-level-dependent power in major depressive disorder. Brain Stimulation. 2026;19(5):103185. DOI: 10.1016/j.brs.2026.103185.
    Otevřít zdroj
  7. Fear EJ et al. Use of 31P magnetisation transfer magnetic resonance spectroscopy to measure ATP changes after 670 nm transcranial photobiomodulation in older adults. Aging Cell. 2023;22:e14005. DOI: 10.1111/acel.14005.
    Otevřít zdroj
  8. Jagdeo JR et al. Transcranial Red and Near Infrared Light Transmission in a Cadaveric Model. PLoS ONE. 2012;7:e47460. DOI: 10.1371/journal.pone.0047460.
    Otevřít zdroj
  9. Rashidi-Ranjbar N et al. A multimodal evaluation of transcranial photobiomodulation in mild cognitive impairment: Cognitive, metabolic, and neuroimaging outcomes of a pilot randomized controlled trial. Journal of Alzheimer’s Disease. 2026. DOI: 10.1177/13872877261453911.
    Otevřít zdroj
  10. Cassano P et al. Transcranial Photobiomodulation for the Treatment of Major Depressive Disorder. The ELATED-2 Pilot Trial. Photomedicine and Laser Surgery. 2018;36:634–646. DOI: 10.1089/pho.2018.4490.
    Otevřít zdroj
  11. Figueiro Longo MG et al. Effect of Transcranial Low-Level Light Therapy vs Sham Therapy Among Patients With Moderate Traumatic Brain Injury: A Randomized Clinical Trial. JAMA Network Open. 2020;3:e2017337. DOI: 10.1001/jamanetworkopen.2020.17337.
    Otevřít zdroj
  12. Hacke W et al. Transcranial laser therapy in acute stroke treatment: results of neurothera effectiveness and safety trial 3, a phase III clinical end point device trial. Stroke. 2014;45:3187–3193. DOI: 10.1161/STROKEAHA.114.005795.
    Otevřít zdroj
  13. Photobiomodulation for cognitive dysfunction (Brain Fog) in post-COVID-19 condition: a randomized double-blind sham-controlled pilot trial. 2026. PMID: 41768981.
    Otevřít zdroj
  14. Mariano J et al. Efficacy and Safety of Photobiomodulation Therapy for Motor Symptoms in Parkinson’s Disease: A Systematic Review and Meta-Analysis. Brain Sciences. 2026;16:925. DOI: 10.3390/brainsci16090925.
    Otevřít zdroj
  15. U.S. Food and Drug Administration. Frequently Asked Questions About Lasers.
    Otevřít zdroj
  16. Zein R, Selting W, Hamblin MR. Review of light parameters and photobiomodulation efficacy: dive into complexity. Journal of Biomedical Optics. 2018;23:120901. DOI: 10.1117/1.JBO.23.12.120901.
    Otevřít zdroj
  17. Saltmarche AE et al. Significant Improvement in Cognition in Mild to Moderately Severe Dementia Cases Treated with Transcranial Plus Intranasal Photobiomodulation: Case Series Report. Photomedicine and Laser Surgery. 2017;35:432–441. DOI: 10.1089/pho.2016.4227.
    Otevřít zdroj
Ing. František Kokoš
Autor: Ing. František Kokoš
Ing. František Kokoš – autor KINGRAY Akademie a Poradny
Technik, výživový poradce (absolvent 150hodinového programu Welko, 2025) a tvůrce konceptu nutraceutik KINGRAY. Dlouholetý vývoj zdravotnického prostředku BIOquant a práce s krevní reologií a okysličením tkání ho přivedly k poznání, že pro zdraví těla je potřeba celá skládačka – propojení mikrocirkulace, buněčné energie a správné výživy. V článcích proto hledá rovnováhu, při které nám tělo rozumí a spolupracuje.
Je autorem knihy Liečba svetlom (ISBN 978-80-970512-0-4), spoluautorem publikace BIOquant – polovodičová laserová terapia a původcem patentů v oblasti světelných technologií (US9731145B2, SK5457Y1).

%s ...
%s
%image %title %code %s
%s