Zhoršuje se vám paměť nebo hledáte informace pro blízkého s demencí? Fotobiomodulace zkoumá, zda přesně aplikované světlo může ovlivnit činnost mozku. Některé klinické studie přinesly povzbudivé výsledky, jiné přínos nepotvrdily. Důležité je vědět, komu se světlo aplikovalo, jakým způsobem a co se skutečně zlepšilo. [3][4][5][6][7]
Na jaké otázky najdete odpovědi?
- Kdy je zapomínání ještě běžné a kdy může upozorňovat na demenci?
- Jaké varovné změny a testy pomáhají odhalit začínající demenci?
- Které typy paměti se mění nejdříve a které mohou zůstat zachované déle?
- Jaké změny řeči, chování, orientace a spánku mohou demenci provázet?
- Jak souvisejí věk, životní styl a sociální izolace se zdravím paměti?
- Co je fotobiomodulace mozku a jak světlo proniká přes lebku?
- Co může světlo ovlivnit v mitochondriích a energetickém metabolismu mozku?
- Může fotobiomodulace snížit množství amyloidových plaků?
- Které vlnové délky se zkoumají a co znamená pulzování při 40 Hz?
- Může fotobiomodulace vyléčit Alzheimerovu chorobu nebo zmírnit její příznaky?
- Co ukázaly klinické studie u lidí s MCI a demencí?
- Jaký je rozdíl mezi aplikací přes hlavu a nosním aplikátorem?
- Jsou výsledky u MCI stejné jako u pokročilé demence?
- Jaká rizika a omezení je třeba zohlednit při domácím používání?
- Jak často a jak dlouho se PBM zkoumá a kdy lze hodnotit výsledek?
Klikněte na otázku a stránka vás posune k odpovědi v tomto článku.
Celé menu laserové série — rozbalit
Kdy je zapomínání více než běžná změna s věkem?
Občasné hledání slova se liší od opakované ztráty orientace či nezvládání obvyklých činností. Demence je syndrom, při kterém pokles poznávacích schopností zasahuje do každodenní samostatnosti. Není to jediná nemoc ani nevyhnutelný důsledek stárnutí. [1]
Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou demence. U vaskulární demence se uplatňuje poškození mozkových cév; demence s Lewyho tělísky a frontotemporální demence mají odlišné patologické procesy. Více příčin se může kombinovat. Proto nelze všechny poruchy paměti vysvětlit „hustou krví“ ani očekávat stejnou odpověď na jednu metodu. [1]
Při mírné kognitivní poruše, označované MCI, jsou obtíže výraznější než běžné změny s věkem, ale samostatnost zůstává do značné míry zachována. MCI nemusí znamenat Alzheimerovu nemoc a nemusí vždy přejít do demence. Výsledek studie u MCI proto nelze automaticky přenést na pokročilé onemocnění. [2]
Jakých změn si všímat a jak se paměť vyšetřuje?
Opakuje člověk stejnou otázku bez vzpomínky na odpověď? Ztrácí se na známých místech nebo už nezvládá léky, účty či obvyklé vaření? Tyto konkrétní příklady pomohou lékaři více než samotné označení „špatná paměť“. Při vyšetření se používají také validované testy; MoCA a MMSE se často objevují v klinických studiích. Výsledek ovlivňují jazyk, vzdělání i zrak a sluch. Žádné jednotlivé skóre samo nepotvrzuje ani nevylučuje demenci. [8]
Lékař posuzuje také řeč, plánování, změny nálady, chování a spánek. Ověřuje možné další příčiny včetně léků, deprese či tělesného onemocnění. Náhlá zmatenost během hodin nebo dnů není běžné stárnutí: vyžaduje rychlé lékařské posouzení. Při náhlé poruše řeči nebo jednostranné slabosti volejte záchrannou službu. [1][8][18]
Proč zůstávají vzpomínky z dětství, ale unikají nové události?
U typické Alzheimerovy choroby může být časně narušeno ukládání nových epizodických vzpomínek: co se stalo dnes nebo o čem byl poslední rozhovor. Opakovaně vybavované starší zážitky, známé písně a některé nacvičené dovednosti mohou zůstat dostupné déle. Nejde o pevné pořadí ztráty paměti. U jiných demencí mohou dříve vystoupit do popředí změny chování, řeči či prostorové orientace. [1][9]
Co má smysl pro paměť vedle výzkumu světla?
Věk je významný rizikový faktor, demence však není nevyhnutelná součást stárnutí. Pohyb přiměřený možnostem, sociální kontakt, smysluplné aktivity a péče o sluch, tlak, cholesterol a cukrovku patří k důležitým oblastem prevence a podpory. U již diagnostikované demence mohou aktivity a pomoc rodiny podporovat fungování a kvalitu života. Snižování rizika vzniku a zpomalení již probíhající choroby nejsou totožné výsledky. [10]
Jak může světlo proniknout přes lebku?
Transkraniální PBM aplikuje světlo zvenčí na hlavu. Část záření se odrazí, pohltí nebo rozptýlí; část může proniknout hlouběji. Jagdeo a kolektiv prokázali průnik 830 nm přes tkáně hlavy v posmrtném modelu, za těchto podmínek výraznější než při 633 nm. Dávka v živém mozku však závisí také na vlasech, kůži, kosti, místě aplikace a geometrii zdroje. Výkon na povrchu není dávkou v celém mozku. [11][17]
Proč vědci zkoumají světlo a mozek?
Nervové buňky potřebují energii ve formě ATP, přísun kyslíku a živin i fungující spojení s ostatními buňkami. Výzkum fotobiomodulace, zkráceně PBM, zkoumá reakce na červené nebo blízké infračervené světlo: mitochondriální procesy, buněčnou signalizaci, zánětlivé prostředí a cévní odpovědi. [3]
Biologicky přijatelný mechanismus je východiskem pro výzkum. Změna v buňce nebo zvířecím modelu ještě nedokazuje, že člověk bude lépe hovořit, pamatovat si léky nebo samostatně fungovat. Pro takové závěry potřebujeme klinické zkoušky s vhodnou kontrolní skupinou. [3][4][5][6][7]
Jedním ze zkoumaných mechanismů je ovlivnění cytochrom c oxidázy, enzymu dýchacího řetězce v mitochondriích. Vědci zkoumají také oxid dusnatý, cévní odpovědi a buněčnou signalizaci. Mechanismus závisí na podmínkách a nelze předpokládat, že každé svícení automaticky zvýší ATP ve všech neuronech. [3]
Fear a kolektiv v roce 2023 pomocí fosforové magnetické rezonanční spektroskopie pozorovali po 670 nm změnu toku spojeného se syntézou ATP; analyzovali sedm starších dospělých. Malý výzkum bez paralelní kontrolní skupiny je zajímavým biologickým podkladem, nikoli důkazem léčby demence. [12]
Co víme o amyloidu a zánětu v mozku?
Purushothuman a kolektiv v roce 2014 zkoumali dva genetické myší modely. U modelu s amyloidem se po aplikaci světla zmenšil počet i velikost plaků; ve druhém modelu se změnily ukazatele tau a oxidačního stresu. To podporuje další výzkum mechanismů, nejde však o výsledek u lidí. [13]
Lepší výsledek MoCA či MMSE sám neukazuje odstranění amyloidu. K potvrzení takového účinku u lidí jsou potřeba odpovídající biomarkery a kvalitní klinické sledování. Uvedené studie neprokazují, že domácí přístroj zvrátí poškození mozku nebo zastaví Alzheimerovu chorobu. [5][6][7][13]
Vlnová délka a 40 Hz: dvě různé veličiny
Nanometry označují vlnovou délku; hertzy počet pulzů za sekundu. Ve studiích mozku se používají například 808, 810 či 1064 nm. Účinek závisí také na výkonu na plochu, čase, místě a pulzním režimu. Dosavadní výsledky neurčují jednu nejlepší barvu ani frekvenci pro každého člověka s demencí. [3][5][6][17]
Při senzorické stimulaci 40 Hz člověk sleduje blikající světlo, často společně se zvukem; cílem je ovlivnit mozkové rytmy přes smysly. Chan a kolektiv zkoumali tento postup také u lidí s mírnou Alzheimerovou demencí. Jde o jiný postup než transkraniální PBM, i když PBM přístroj rovněž pulzuje při 40 Hz. Výsledky mezi nimi nelze automaticky přenášet. [14]
Co ukázala první pozorování?
Saltmarche a kolektiv v roce 2017 sledovali pět lidí s demencí nebo možnou Alzheimerovou nemocí. Dvanáct týdnů kombinovali transkraniální aplikaci přes hlavu s intranazální aplikací při 810 nm. Průměrné skóre MMSE stouplo o 2,6 bodu a ADAS-cog kleslo o 6,73 bodu; oba směry představují zlepšení výsledku testu. [4]
Rodiny popisovaly také změny spánku, komunikace a chování. Studie však neměla kontrolní skupinu a údaje po vysazení byly neúplné. Pět případů poskytuje podnět k dalšímu zkoumání, nikoli spolehlivý odhad účinku pro každého pacienta. Výsledek kombinované aplikace nelze připsat samotné nosní sondě. [4]
Novější studie: příznivé i neutrální výsledky
Chun a kolektiv, 2026: 80 účastníků s MCI
Randomizovaná, zaslepená studie u MCI v souvislosti s Alzheimerovou nemocí zkoumala transkraniální světlo 808 nm po dobu 12 týdnů. Průměrné skóre MoCA-K stouplo v aktivní skupině o 3,87 bodu, v kontrolní skupině kleslo o 0,74 bodu. Jde o příznivý výsledek konkrétního protokolu, nikoli důkaz, že se zabránilo budoucí demenci. [5]
Rashidi-Ranjbar a kolektiv, 2026: pilot s 20 účastníky
Po šesti týdnech transkraniální aplikace 810 nm zaznamenali příznivé změny některých kognitivních, metabolických a zobrazovacích ukazatelů. Malý soubor a více hodnocených výsledků vyžadují opatrnost. Změna metabolitů v krvi není přímým měřením ATP v neuronech. [6]
Jarrahi a kolektiv, 2025: 30 lidí s demencí
U mírné až středně těžké demence porovnávali standardní péči doplněnou PBM se stejnou péčí a neaktivním přístrojem. Rozdíl v kognici, depresi ani úzkosti se neprokázal bezprostředně po léčbě ani při kontrole za měsíc. Tento režim tedy nepotvrdil očekávaný přínos. [7]
Je rozdíl mezi MCI a pokročilou demencí?
Ano. MCI neznamená vždy Alzheimerovu chorobu a mnozí lidé zůstávají do velké míry samostatní. U pokročilé demence jsou potřeby a rozsah poškození odlišné. Příznivé výsledky vybraných pacientů s MCI proto nepředpovídají účinek u člověka s těžkou demencí. Důležité jsou studie sledující také samostatnost, zátěž pečujících a trvání případného přínosu. [2][5][7]
Proč záleží na způsobu aplikace?
Transkraniální světlo prochází tkáněmi hlavy. Nosní aplikátor osvětluje nosní sliznici. Kombinovaný protokol používá obě cesty. Liší se osvětlené oblasti, útlum světla i dávka v cílové tkáni. Stejná vlnová délka proto neznamená stejné působení. [3][4]
Při hodnocení studie je třeba sledovat diagnózu, stadium onemocnění, místo aplikace, parametry světla, délku sledování a kontrolní skupinu. Malá pozitivní studie neurčuje univerzální domácí dávkování a nedokazuje účinnost všech přístrojů označených jako PBM. [3][4][5][6][7]
Co je důležité pro člověka a jeho rodinu?
Podstatné je, zda se zlepší orientace, rozhovor, spánek, vykonávání běžných úkolů a potřeba pomoci. Současně je třeba sledovat nežádoucí účinky, spolehlivost používání a trvání případného přínosu. Domácí zařízení samo o sobě neznamená, že péče o člověka s demencí bude jednoduchá. [4]
Nové nebo zhoršující se obtíže si zaslouží vyšetření. K poruchám paměti mohou přispívat také léky, deprese, nedostatek některých živin či jiná onemocnění. Experimentální metoda nemá odkládat zjištění příčiny ani nahrazovat předepsanou péči. [1][2]
Bezpečnost: oči, teplo, pulzování a dohled
Ve studii s 80 účastníky nebyly hlášeny nežádoucí události související s přístrojem; v pilotu s 20 účastníky se nežádoucí události objevily v obou skupinách, bez závažných událostí. To neznamená bezrizikovost každého zařízení. Rozhodují jeho parametry, ochrana očí a určený způsob použití. Nedívejte se do paprsku a dodržujte ochranná opatření výrobce; nadměrné ozáření může poškodit oči nebo přehřát tkáň. [5][6][15][17]
Při epilepsii, lécích zvyšujících citlivost na světlo nebo onemocnění kůže v místě aplikace je třeba konkrétní postup předem posoudit s lékařem. Viditelné blikání může u fotosenzitivních lidí vyvolat záchvat. Neviditelné NIR pulzy na hlavě nelze automaticky ztotožnit s tímto zrakovým podnětem, ale ani prohlásit každý režim za bezpečný. Člověk s demencí může potřebovat dohled pečujícího. [16][17]
Jak vypadaly zkoumané domácí režimy?
Ve studii Chun a kolektivu se 808 nm aplikovalo šestkrát týdně po dobu 12 týdnů a hlavní hodnocení proběhlo ve 13. týdnu. Pilot Rashidi-Ranjbar a kolektivu používal 810 nm po dobu 20 minut, šest dnů v týdnu, šest týdnů. Jde o popis výzkumných protokolů, nikoli návod pro jiný přístroj ani doporučení dávky konkrétnímu pacientovi. [5][6]
Režim musí odpovídat přístroji a zdravotnímu stavu. Delší svícení automaticky nepřináší lepší výsledek. Případný přínos má smysl hodnotit opakovaným odborným posouzením společně s každodenním fungováním, nikoli pouze podle dojmu po jednom použití. Bez dohody s lékařem neměňte léčbu a neodkládejte diagnostiku. [8][17]
Časté otázky
Může červené světlo vyléčit Alzheimerovu nemoc?
Uvedené studie to neprokazují. Zkoumají konkrétní protokoly a výsledky; neposkytují obecný důkaz vyléčení nebo zastavení neurodegenerace. [4][5][6][7]
Jsou výsledky u MCI použitelné i u pokročilé demence?
Ne automaticky. Liší se příčina, rozsah poškození a zachované schopnosti. Každá skupina potřebuje vlastní klinické údaje. [1][2][5]
Dokazuje kombinace světla na hlavě a v nose účinek samotné nosní aplikace?
Ne. Bez samostatných srovnávacích skupin nelze oddělit příspěvek jednotlivých částí protokolu. [4]
Kdy je zapomínání ještě běžné a kdy může upozorňovat na demenci?
Důležitá je změna oproti předchozímu fungování. Opakované bloudění či nezvládání běžných úkolů si zaslouží vyšetření; občasné zapomenutí jména samo neurčuje diagnózu. [1][8]
Jaké varovné změny a testy pomáhají odhalit začínající demenci?
Sleduje se opakování otázek, orientace, zvládání léků a běžných povinností. Kognitivní test je jen část vyšetření; ani normální skóre samo demenci nevylučuje. [8]
Které typy paměti se mění nejdříve a které mohou zůstat zachované déle?
U typické Alzheimerovy choroby bývá časně narušené učení nových událostí. Starší vzpomínky a nacvičené dovednosti mohou vydržet déle, průběh však není u každého stejný. [1][9]
Jaké změny řeči, chování, orientace a spánku mohou demenci provázet?
Mohou se objevit obtíže s hledáním slov, plánováním, orientací, náladou či spánkem. Náhlá zmatenost vyžaduje rychlé lékařské posouzení. [1][8][18]
Jak souvisejí věk, životní styl a sociální izolace se zdravím paměti?
Věk zvyšuje riziko, ale demence není nevyhnutelná. Pohyb, sociální kontakt a kontrola cévních rizik podporují zdraví; nezaručují zastavení již vzniklé choroby. [10]
Co je fotobiomodulace mozku a jak světlo proniká přes lebku?
Při transkraniální PBM dopadá světlo na hlavu. Část proniká tkáněmi, část se pohltí a rozptýlí. Průnik sám nedokazuje účinnou dávku v celém mozku. [11][17]
Co může světlo ovlivnit v mitochondriích a energetickém metabolismu mozku?
Zkoumají se mitochondriální enzymy, metabolismus ATP a cévní signalizace. Měření energetického metabolismu ještě neznamená prokázané zlepšení paměti konkrétního pacienta. [3][12]
Může fotobiomodulace snížit množství amyloidových plaků?
Pokles amyloidových plaků se pozoroval v některých myších modelech. Uvedené lidské klinické studie nedokazují, že domácí PBM vyčistí mozek od amyloidu. [5][6][7][13]
Které vlnové délky se zkoumají a co znamená pulzování při 40 Hz?
Výzkum používá například 808, 810 a 1064 nm. Nejlepší univerzální protokol neznáme. Pulzovaná PBM a viditelné blikání se zvukem při 40 Hz jsou odlišné postupy. [3][5][6][14][17]
Může fotobiomodulace vyléčit Alzheimerovu chorobu nebo zmírnit její příznaky?
Vyléčení ani zastavení choroby nebylo uvedenými studiemi prokázáno. Některé protokoly zlepšily kognitivní skóre, jiné přínos nepotvrdily. [4][5][6][7]
Co ukázaly klinické studie u lidí s MCI a demencí?
Studie u MCI z roku 2026 přinesly příznivé výsledky. Zkouška u demence z roku 2025 byla neutrální. Rozhodují diagnóza, protokol, kontrola a délka sledování. [5][6][7]
Jaký je rozdíl mezi aplikací přes hlavu a nosním aplikátorem?
Liší se místo aplikace i dávka ve tkáni. Pozitivní výsledek kombinace aplikace přes hlavu a nos neodděluje přínos jednotlivých částí. [3][4]
Jsou výsledky u MCI stejné jako u pokročilé demence?
Není to prokázáno. MCI a pokročilá demence se liší závažností i příčinami; výsledky jedné skupiny nelze automaticky přenášet na druhou. [2][5][7]
Zdroje a odborné podklady
Text vychází z podkladu Ing. Františka Kokoše a doplněných odborných zdrojů. Aktualizováno 10. 11. 2026. Studie [5]–[7] jsou shrnuty podle publikovaných abstraktů. Rozlišujeme výsledky na zvířatech, biologická měření a klinické výsledky u lidí.
- National Institute on Aging. What Is Dementia? Symptoms, Types, and Diagnosis.
Otevřít zdroj ↗ - National Institute on Aging. What Is Mild Cognitive Impairment?
Otevřít zdroj ↗ - Salehpour F et al. Brain Photobiomodulation Therapy: a Narrative Review. Molecular Neurobiology. 2018;55:6601–6636. DOI: 10.1007/s12035-017-0852-4.
Otevřít zdroj ↗ - Saltmarche AE et al. Significant Improvement in Cognition in Mild to Moderately Severe Dementia Cases Treated with Transcranial Plus Intranasal Photobiomodulation: Case Series Report. Photomed Laser Surg. 2017;35:432–441. DOI: 10.1089/pho.2016.4227.
Otevřít zdroj ↗ - Chun H et al. Home-based transcranial photobiomodulation improves cognitive function in mild cognitive impairment due to Alzheimer’s disease: A randomized, double-blind, placebo-controlled confirmatory trial. J Alzheimers Dis. 2026;111:1699–1707. DOI: 10.1177/13872877261443973.
Otevřít zdroj ↗ - Rashidi-Ranjbar N et al. A multimodal evaluation of transcranial photobiomodulation in mild cognitive impairment: Cognitive, metabolic, and neuroimaging outcomes of a pilot randomized controlled trial. J Alzheimers Dis. 2026;112:1445–1458. DOI: 10.1177/13872877261453911.
Otevřít zdroj ↗ - Jarrahi S et al. The Efficacy of Photobiomodulation Therapy in Improving Cognitive Function and Reducing Depression and Anxiety in Patients with Mild-to-Moderate Dementia: A Double-Blinded Randomized Clinical Trial. Photobiomodul Photomed Laser Surg. 2025;43:585–591. DOI: 10.1177/25785478251376443.
Otevřít zdroj ↗ - NICE. Dementia: assessment, management and support for people living with dementia and their carers. NG97, recommendations.
Otevřít zdroj ↗ - Alzheimer’s Society. Memory loss and dementia.
Otevřít zdroj ↗ - World Health Organization. Dementia. 26 October 2026.
Otevřít zdroj ↗ - Jagdeo JR et al. Transcranial Red and Near Infrared Light Transmission in a Cadaveric Model. PLoS ONE. 2012;7:e47460. DOI: 10.1371/journal.pone.0047460.
Otevřít zdroj ↗ - Fear EJ et al. Use of 31P magnetisation transfer magnetic resonance spectroscopy to measure ATP changes after 670 nm transcranial photobiomodulation in older adults. Aging Cell. 2023;22:e14005. DOI: 10.1111/acel.14005.
Otevřít zdroj ↗ - Purushothuman S et al. Photobiomodulation with near infrared light mitigates Alzheimer’s disease-related pathology in cerebral cortex – evidence from two transgenic mouse models. Alzheimer’s Research & Therapy. 2014;6:2. DOI: 10.1186/alzrt232.
Otevřít zdroj ↗ - Chan D et al. Gamma frequency sensory stimulation in mild probable Alzheimer’s dementia patients: Results of feasibility and pilot studies. PLoS ONE. 2022;17:e0278412. DOI: 10.1371/journal.pone.0278412.
Otevřít zdroj ↗ - U.S. Food and Drug Administration. Frequently Asked Questions About Lasers.
Otevřít zdroj ↗ - Epilepsy Society. Photosensitive epilepsy.
Otevřít zdroj ↗ - Zein R, Selting W, Hamblin MR. Review of light parameters and photobiomodulation efficacy: dive into complexity. Journal of Biomedical Optics. 2018;23:120901. DOI: 10.1117/1.JBO.23.12.120901.
Otevřít zdroj ↗ - NHS. Sudden confusion (delirium).
Otevřít zdroj ↗











