KINGRAY AKADEMIE · MAGAZÍN O TRÁVENÍ
Když se břicho po jídle ozve
SIBO, SIFO a IBS mohou mít podobné projevy. Podívejme se, čím se liší.
KINGRAY AKADEMIE · TRÁVENÍ A STŘEVA · 09
Je nadýmání po jídle příznakem SIBO, SIFO nebo IBS?
Může se objevit u všech tří, ale i u řady jiných stavů. SIBO souvisí s bakteriemi v tenkém střevě, SIFO s houbami a IBS s poruchou interakce střeva a mozku. Samotný příznak diagnózu neurčuje. [1] [2] [3]
Porovnáme vyšetření a jejich limity, způsoby léčby, nízko-FODMAP stravu i dostupné důkazy o enzymech, probiotikách a jablečném octu.
Přehled 11 článků o trávení
Obsah: přejít na část článku
SIBO – přemnožení bakterií v tenkém střevě
SIBO znamená Small Intestinal Bacterial Overgrowth, tedy nadměrné množství bakterií v tenkém střevě.
Při SIBO se může měnit fermentace potravy v tenkém střevě, což souvisí s trávicími obtížemi.
- nadmutí krátce po jídle,
- plynatost,
- bolesti břicha,
- průjem nebo zácpu,
- únavu,
- při delším trvání i nedostatek některých živin.
Proč může SIBO vzniknout?
Při podezření na SIBO může lékař zvolit dechový test s glukózou nebo laktulózou. Výsledek má svá omezení a hodnotí se spolu s příznaky a rizikovými faktory. Zvýšená hladina metanu se označuje jako IMO, tedy přemnožení střevních metanogenů. Metanogeny patří mezi archea, nikoli mezi bakterie, a nález nemusí být omezen na tenké střevo. [1]
Pokud se nevyřeší příčina vzniku SIBO, obtíže se mohou opakovaně vracet.
SIFO – přemnožení kvasinek v tenkém střevě
SIFO znamená Small Intestinal Fungal Overgrowth. Jde o nadměrné množství hub v tenkém střevě, nejčastěji kvasinek rodu Candida.
Příznaky mohou připomínat SIBO. I proto není vhodné určovat diagnózu jen podle toho, jak se cítíte.
- opakovaném užívání antibiotik,
- užívání kortikoidů,
- imunosupresivní léčbě,
- oslabené imunitě,
- zpomalené pohyblivosti trávicího ústrojí,
- operacích trávicího traktu,
- dlouhodobém potlačování tvorby žaludeční kyseliny.
Ani nález kvasinek ve stolici sám o sobě nedokazuje, že se přemnožily právě v tenkém střevě. Přesnější vyšetření může vyžadovat odběr tekutiny z tenkého střeva při endoskopii.
SIFO je zatím méně prozkoumané než SIBO. Proto není vhodné užívat antimykotika jen na základě nespecifických příznaků.
IBS – dráždivý a přecitlivělý tračník
Pri syndromu dráždivého tračníku (IBS) nemusí být střevo při běžném vyšetření viditelně poškozené, může však být výrazně přecitlivělé a jeho pohyblivost nepravidelná.
- bolesti související s vyprazdňováním,
- průjem,
- zácpa,
- střídání průjmu a zácpy,
- nadýmání,
- pocit neúplného vyprázdnění.
IBS může souviset s mikrobiotou, stravou, pohyblivostí střeva nebo stresem. Může se také objevit po prodělané infekci.
Nervový systém, citlivost střev a pohyblivost trávicího traktu se navzájem ovlivňují.
Pomoci může individuální úprava stravy, rozpustná vláknina, pravidelný pohyb a léčba zvolená podle povahy obtíží.
Dočasná nízko-FODMAP strava může u některých lidí zmírnit příznaky, neměla by však zůstávat dlouhodobě zbytečně omezující.
Jak se liší léčba SIBO, SIFO a IBS?
SIBO: léčba a hledání příčiny
U symptomatického SIBO může lékař naordinovat antibiotickou léčbu. Současně posuzuje pohyblivost střeva, anatomické změny a případný nedostatek živin. Antibiotika ani opakované kúry nejsou vhodné k samoléčbě. Samotné zmírnění nadýmání nepotvrzuje, že se SIBO podařilo odstranit. [1]
SIFO: méně prozkoumaný stav
Při odborném podezření může být nutná kultivace tekutiny odebrané z tenkého střeva. Lékař může zvážit antimykotika, ale údaje o léčbě a dlouhodobých výsledcích jsou omezené. Nález kvasinek rodu Candida ve stolici ani nespecifické příznaky samy o sobě nejsou důvodem k této léčbě. [2]
SIFO dieta: co může a co nemůže vyřešit?
Pro účinnost takzvané „SIFO diety“ zatím chybějí kvalitní klinické důkazy. Omezení jednoduchých cukrů se sice zkoumá, ale není prokázanou samostatnou léčbou SIFO. Jídelníček přizpůsobujte obtížím ve spolupráci s odborníkem. Samotné zlepšení po změně stravy diagnózu nepotvrzuje ani nenahrazuje vyšetření. [23]
IBS: postup podle povahy obtíží
IBS se označuje jako porucha interakce střeva a mozku. Postup se přizpůsobuje bolesti, zácpě nebo průjmu. Může zahrnovat úpravu stravy, rozpustnou vlákninu, léky a práci se stresem. Nízko-FODMAP strava má tři fáze: krátkodobé omezení, postupné zařazování potravin a individuální nastavení jídelníčku. Ideálně vás jimi provází nutriční terapeut. Cílem není natrvalo vyřadit velké množství potravin. [7]
Probiotika a trávicí enzymy: kdy mohou mít význam?
Rozhoduje konkrétní příčina obtíží. Výsledky studie jednoho enzymu či probiotického kmene neplatí automaticky pro všechny přípravky.
Probiotika
Zkoumají se u různých trávicích obtíží, výsledky ale závisí na kmeni, dávce a diagnóze. AGA ve svém doporučení uvádí, že u IBS není dost důkazů pro obecné doporučení probiotik. Nejsou univerzální léčbou SIBO ani SIFO. U citlivých osob je třeba sledovat také snášenlivost.
Laktáza: při potížích s laktózou
Laktáza štěpí mléčný cukr. Při laktózové intoleranci může některým lidem pomoci lépe snášet potraviny s laktózou. Neléčí SIBO a nepomáhá při alergii na bílkovinu kravského mléka. [9]
Alfa-galaktosidáza: při potížích s některými fermentovatelnými sacharidy
Štěpí některé sacharidy, například ty v luštěninách. V malé studii s 31 pacienty s IBS zmírnila příznaky u podskupiny citlivé na galaktooligosacharidy. Jiná studie se 125 pacienty nepodpořila její rutinní používání u IBS. Není tedy řešením každého nadýmání. [10][11]
Pankreatické enzymy: při nedostatečnosti slinivky
Při potvrzené exokrinní nedostatečnosti slinivky se předepisuje náhrada pankreatických enzymů. Zahrnuje enzymy štěpící tuky, bílkoviny a škrob. Jde o cílenou léčbu konkrétního onemocnění. Běžný doplněk stravy s enzymy ji automaticky nenahradí. [12]
Amyláza, lipáza, proteázy a pepsin
Amyláza štěpí škrob, lipáza tuky a proteázy bílkoviny. Pepsin působí v kyselém prostředí žaludku. Jejich biologická funkce sama o sobě nedokazuje, že doplněk s těmito enzymy léčí IBS, SIBO nebo SIFO. Je třeba odlišit náhradu potvrzeného nedostatku od užívání směsi bez určení příčiny obtíží.
Betain HCl ani jablečný ocet nejsou enzymy. Pálení žáhy či pocit plnosti po jídle samy o sobě neprokazují nedostatek žaludeční kyseliny.
Jablečný ocet (apple cider vinegar): co ukazuje výzkum?
Jablečný ocet je potravina obsahující kyselinu octovou. Na základě uvedených studií ho nelze doporučit k léčbě SIBO, SIFO ani IBS ani jako způsob, jak „odstranit Candidu“.
Zpomalené vyprazdňování žaludku
Malá pilotní studie u 10 lidí s diabetem 1. typu a gastroparézou zjistila, že jablečný ocet dále zpomalil vyprazdňování žaludku. Tento výsledek nelze vztáhnout na všechny lidi. Ukazuje však, proč nelze ocet obecně označovat za prostředek k „urychlení trávení“. [13]
Výsledky zkoumání metabolických účinků octa nejsou důkazem, že ocet léčí přemnožení mikroorganismů ve střevě. Při trávicích obtížích má přednost objasnění jejich příčiny.
SIBO, SIFO a IBS – rychlé srovnání
| Problém | Co se děje | Diagnostika |
|---|---|---|
| ProblémSIBO | Co se dějenadměrné množství bakterií v tenkém střevě | Diagnostikadechový test podle indikace a klinický obraz; nález zvýšeného metanu se posuzuje zvlášť jako IMO |
| ProblémSIFO | Co se dějepřemnožení hub v tenkém střevě | Diagnostikadiagnostika je náročnější; dechový test nestačí |
| ProblémIBS | Co se dějeporucha funkce, citlivosti a pohyblivosti střeva | Diagnostikadiagnostická kritéria a podle potřeby vyloučení jiných příčin při varovných příznacích |
Jaké další příčiny mohou mít podobné příznaky?
Reflux a žaludek
Pálení žáhy, návrat žaludečního obsahu, brzký pocit sytosti nebo zvracení nemusí znamenat SIBO. Podle příznaků lékař zvažuje reflux, vředy nebo poruchu vyprazdňování žaludku.
Nadýmání
Může souviset také se zácpou, intolerancí některých sacharidů nebo citlivostí střeva. Samotná doba, kdy se po jídle nadýmání objeví, diagnózu neurčuje.
Žlučník a žlučové cesty
Bolest pod pravým žebrem, zvláště spolu se žloutenkou, horečkou nebo zimnicí, vyžaduje rychlé lékařské vyšetření.
Celiakie
Autoimunitní onemocnění související s lepkem může způsobovat nadýmání, změny stolice, anémii nebo únavu. Nevysazujte lepek před dokončením diagnostiky bez domluvy s lékařem. Bezlepková strava může ovlivnit výsledky. Více o celiakii →
Crohnova choroba a ulcerózní kolitida
Jde o zánětlivá střevní onemocnění, která se od IBS liší. Krev ve stolici, úbytek hmotnosti nebo dlouhodobý průjem jsou důvodem k vyšetření.
Co potřebuje zdravá střevní sliznice?
Střevní sliznice musí zvládat dvě zdánlivě protichůdné úlohy: chránit organismus před nevhodným obsahem a současně umožňovat vstřebávání živin.
Buňky střevní sliznice se rychle obnovují a potřebují kyslík, energii, aminokyseliny, vitaminy a minerální látky.
Vláknina, mikrobiota a butyrát
Část vlákniny člověk nedokáže sám rozložit. Střevní mikroorganismy ji fermentují a vytvářejí mastné kyseliny s krátkým řetězcem.
Butyrát je významným zdrojem energie pro buňky tlustého střeva a podílí se na podpoře střevní bariéry a regulaci místního zánětlivého prostředí.
Při SIBO, aktivním zánětu, zúžení střeva nebo zpomaleném vyprazdňování žaludku může prudké zvýšení příjmu vlákniny zhoršit příznaky.
Prebiotika, probiotika a postbiotika
| Pojem | Co znamená |
|---|---|
| PojemPrebiotika | Co znamenáLátky využívané vybranými střevními mikroorganismy, jejichž konzumace má přinášet zdravotní přínos. |
| PojemProbiotika | Co znamenáKonkrétní živé mikroorganismy, jejichž účinek závisí na kmeni a dávce. |
| PojemPostbiotika | Co znamenáPřípravky s neživými mikroorganismy nebo jejich částmi s prokázaným zdravotním přínosem. |
Ani zde neplatí pravidlo „čím více, tím lépe“. Při citlivém střevě nebo SIBO mohou některá prebiotika a probiotika nadýmání dočasně zvýšit.
Stručně o prokrvení střeva
Krevní oběh zásobuje střevní tkáně kyslíkem a živinami. Tato fyziologická úloha však sama o sobě neurčuje příčinu nadýmání ani léčbu SIBO, SIFO nebo IBS.
Co můžeme při trávicích obtížích udělat?
Nejdůležitější je nehledat univerzální dietu či jediný doplněk, ale skutečnou příčinu obtíží.
- jezte pomaleji a jídlo důkladně žvýkejte,
- sledujte souvislost příznaků s konkrétními jídly,
- množství vlákniny přizpůsobte svému zdravotnímu stavu,
- nevyřazujte dlouhodobě velké skupiny potravin bez náhrady živin,
- dbejte na přiměřený pohyb, dostatek tekutin a spánek,
- léčte potvrzenou příčinu, nejen samotné příznaky,
- před návštěvou lékaře si zapište příznaky, jejich trvání, změny stolice a užívané léky.
Kdy s trávicími obtížemi nečekat?
- krvi ve stolici nebo černé stolici,
- zvracení krve,
- žloutence,
- horečce doprovázené silnou bolestí,
- opakovaném zvracení,
- anémii,
- nevysvětlitelném hubnutí,
- příznacích střevní neprůchodnosti.
Co může zkreslit dechový test?
Výsledek závisí na přípravě, použitém substrátu a rychlosti průchodu střevem. Časný vzestup hladiny plynů nemusí vždy znamenat přítomnost bakterií v tenkém střevě. Zejména u laktulózy může interpretaci ovlivnit rychlý průchod střevem. Ani negativní test nevylučuje všechny příčiny obtíží. Řiďte se pokyny pracoviště a předepsané léky neměňte bez domluvy s lékařem.
Jak číst výzkum střevní bariéry?
Vztah mezi mikrobiotou, butyrátem a metabolismem buněk se zkoumá také na zvířatech a v laboratoři. Donohoe a spoluautoři například zkoumali energetický metabolismus buněk tlustého střeva na myším modelu. Takový mechanismus není klinickým důkazem, že konkrétní doplněk léčí SIBO, SIFO nebo IBS.
Jednoduše řečeno
Stejné nadýmání může mít různé příčiny. SIBO se týká bakterií, SIFO hub a IBS komunikace a citlivosti střeva. Dechový test není testem na všechny tři stavy. Důležitější než zkoušet několik diet a přípravků najednou je cílené vyšetření a postup podle zjištěné příčiny.
Časté otázky
Jak zjistím, zda mám SIBO, nebo IBS?
Je Candida ve stolici důkazem SIFO?
Ne. Nález kvasinek ve stolici nepotvrzuje, že se přemnožily v tenkém střevě.
Je každé nadýmání způsobené SIBO?
Pomáhají při SIBO probiotika?
Ne každé probiotikum má stejné vlastnosti. Při SIBO nebo citlivém střevě mohou některé přípravky nadýmání dočasně zhoršit. Výběr by proto měl vycházet z konkrétní situace.
Mám při podezření na celiakii vysadit lepek?
Ne před dokončením potřebných vyšetření. Bezlepková strava může ovlivnit výsledky a vést k falešně negativnímu výsledku vyšetření.
Odborné zdroje
Čísla v textu odkazují na zdroje níže. Článek vysvětluje výzkum a jeho hranice. Nenahrazuje individuální vyšetření ani léčebný plán.
- Pimentel et al. (2020): ACG Clinical Guideline — Small Intestinal Bacterial Overgrowth
- Erdogan & Rao (2015): Small intestinal fungal overgrowth
- NIDDK: Irritable Bowel Syndrome
- NIDDK: Diagnosis of Celiac Disease
- NIDDK: Crohn’s Disease
- NIDDK: Ulcerative Colitis
- AGA (2022): The role of diet in irritable bowel syndrome
- AGA (2020): Role of probiotics in gastrointestinal disorders
- NIDDK: Treatment for Lactose Intolerance
- Tuck et al. (2018): Galacto-oligosaccharides, IBS and α-galactosidase — trial with 31 participants
- Hillilä et al. (2016): Does oral α-galactosidase relieve irritable bowel symptoms?
- NIDDK: Exocrine Pancreatic Insufficiency
- Hlebowicz et al. (2007): Effect of apple cider vinegar on delayed gastric emptying in patients with type 1 diabetes mellitus — pilot study
- AGA (2020): Diagnosis and management of SIBO
- NIDDK: Your Digestive System & How it Works
- Donohoe et al. (2011): The microbiome and butyrate regulate energy metabolism and autophagy in the mammalian colon
- Gibson et al. (2017): ISAPP consensus statement on the definition and scope of prebiotics
- Hill et al. (2014): ISAPP consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic
- Salminen et al. (2021): ISAPP consensus statement on the definition and scope of postbiotics
- NIDDK: Diagnosis of Irritable Bowel Syndrome — alternative diagnoses and warning signs
- Hammer et al. (2022): European guideline on hydrogen and methane breath tests
- NIDDK: Symptoms & Causes of Gallstones
- Im et al. (2026): Clinical Significance of Intestinal Fungal Overgrowth — přehled výzkumu a jeho omezení











