Diagnóza ADHD – příčina ADHD a doprovodné symptomy, medikamentózní a alternativní metody pro zlepšení soustředění

Upozornění: Tento text vychází z osobních zkušeností autorky a slouží k obecným informacím pro rodiče dětí s ADHD. Není to odborné doporučení ani náhrada vyšetření. O změnách v léčbě, doplňcích stravy či režimu dítěte se vždy poraďte s pediatrem nebo dětským psychiatrem.

Jsou lidé s ADHD nadaní?

ADHD nesouvisí s naměřeným IQ. Existuje mnoho druhů inteligence a standardní IQ test o nich nevypovídá – emoční inteligence, hudební inteligence, jazykově-verbální inteligence atd. Lidé bez ADHD mohou mít ve všeobecném IQ testu hodnoty v průměrném pásmu, v nadprůměrném pásmu, v podprůměrném pásmu nebo v pásmu nadání – a totéž platí i pro lidi s ADHD: někteří mají vyšší IQ a jiní nižší. Ani schopnost člověka soustředit se nevypovídá o tom, jak jsme inteligentní.

U dětí s ADHD se v inteligenčních testech často objevuje velký rozdíl mezi verbální a neverbální inteligencí.

Jak bychom definovali soustředění a koncentraci?

Lidé s ADHD mívají problém s udržením pozornosti. Pozornost je vnímání – jak smysly vnímáme svět. Věci vnímáme neustále: slyšíme zvuky v pozadí, vnímáme kontakt se židlí, na které sedíme, vnímáme očima a ušima – ale pozornost je zaměřena jinam. Když posloucháme přednášku, pozornost se zaměřuje na vnímání zvuku – hlasu vyučujícího. Když se soustředíme očima, pozornost se zaostří na vizuální podněty. Všechny ostatní smysly jsou utlumené, v pozadí.

Při koncentraci na cokoliv podněty přicházející z okolí nevnímáme nebo je potlačujeme do pozadí.

• Porucha soustředění
• Vysoká hladina vnímání okolních podnětů (snadno je vyruší z koncentrace)
• U některých vyšší míra vnímání podnětů způsobuje emoční rozladění
• Problémy s exekutivními funkcemi (vnímání času)
• Hyper-soustředěnost na věci, které je baví, a někdy extrémní soustředěnost při blížícím se termínu nebo obavě z důsledků

Jak u lidí s ADHD funguje paměť?

Lidé s ADHD mívají mnohdy výbornou paměť. Problém je v pracovní paměti. Pracovní paměť znamená, že danou informaci udržujeme jakoby „online“, máme ji v povědomí, že máme něco udělat. Například když vám někdo nadiktuje telefonní číslo a telefon nemáte po ruce, můžete si ho opakovat, než si ho zapíšete. U lidí s ADHD tato informace zůstává „online“ asi 10 sekund, výjimečně do 2 minut – v pracovní paměti se udrží krátce. Když se něco opakuje, přechází to do dlouhodobé paměti a pak si to pamatují bez problémů.

Co řídí naši radost, vzrušení, motivaci?

Mají společný prvek – dopamin. Dopamin je neurotransmiter, díky němuž se můžeme soustředit, zúžíme vizuální obraz a zvukové vnímání a zacílíme na to, na co se potřebujeme soustředit. Ponoříme se do procesu a okolní svět přestává existovat.

Tato část se týká FLOW stavu popsaného v příručce k přístrojům Bioquant a ten se dle autorky dá navodit užíváním frekvencí 10 nebo 12 Hz aplikací světla v nosní dutině. Tento „flow“ stav popisuji jako osobní zkušenost; nejde o oficiálně doporučenou léčbu ADHD. Pokud zvažujete podobná zařízení, konzultujte to s odborníkem. V tomto stavu nevnímáme okolí a plně se soustředíme.

Když máme málo dopaminu, vnímáme celý svět, všechny vnější podněty nás rozptylují a zúžení vnímání – koncentrace na konkrétní problém – není v tomto stavu mozkem umožněna.

Která část mozku je zodpovědná za soustředění, motivaci a radost – a které za neaktivitu? Jaké neurotransmitery je aktivují?

• Default mode network (DMN) – síť aktivní, když nic neděláme a ani nepřemýšlíme; zahrnuje více oblastí mozku.
• Dorzolaterální prefrontální kortex – oblasti, které při úkolech pracují synchronně jako orchestr; u lidí s ADHD (a po spánkové deprivaci) může docházet k nesynchronní aktivitě.
• Task network (TN) – síť odpovědná za motivaci, plnění úkolů a potlačení rušivých podnětů; je aktivní, když se soustředíme.

U lidí bez ADHD se DMN a TN střídají – když je jedna síť zapnutá, druhá je vypnutá. U lidí s ADHD může docházet k jejich současné aktivaci, což je považováno za abnormální pro optimální fungování mozku.

Dopamin je jako dirigent, který určuje, která síť se zapne a která vypne. U lidí s ADHD je buď dopaminu málo, nebo funguje nesprávně, a aktivuje se část mozku, která má být při soustředění nečinná.

Co zvyšuje dopamin?

V 50. a 60. letech 20. století se lidé s ADHD někdy uchylovali k rekreačním drogám nebo k nadměrné konzumaci kávy. Například káva a nikotin zvyšují hladiny několika neurotransmiterů včetně dopaminu, především v oblastech mozku regulujících pozornost. Nikotin ani kanabinoidy nejsou vhodnou cestou; nesou riziko závislosti a nežádoucích účinků. U dětí a dospívajících je třeba se jim vyhnout.

Děti s ADHD mívají závislost na sladkém, protože cukr zvyšuje dopamin. Když později začnou pít kávu či černý čaj, pravděpodobně je budou konzumovat ve vyšších dávkách než ostatní, protože vnímají, že se s nimi lépe učí a soustředí. Farmaceutické společnosti vyvinuly léky jako Ritalin, Adderall, Modafinil či Armodafinil, které zvyšují dopamin právě tam, kde je to potřeba. Tyto léky zvýší dopamin, a tím i koncentraci, motivaci, soustředěnost a energii. Zvyšují ale také adrenalin, noradrenalin a do určité míry serotonin. Jde o stimulancia, proto mnoha lidem s ADHD pomáhají – při správném dávkování a zejména tehdy, když je ADHD podchyceno v dětském věku.

Je na každém rodiči, zda zvolí farmakoterapii, nebo jiné bezlékové metody zmírnění symptomů ADHD. Stimulancia vyhledávají i někteří studenti bez diagnózy ADHD, což je neetické a nelegální. Léky na ADHD mají potenciál zneužití, proto se používají pouze na lékařský předpis a pod dohledem. U mnoha dětí při správném dávkování bezpečně zlepšují pozornost a impulzivitu; mnohé mají prodloužené uvolňování, aby se dopamin zvyšoval postupně a dle potřeb. Děti po užití těchto léků nebývají „hyperaktivnější“ – naopak se často zklidní. Dětský mozek je vysoce plastický a reakce se mění rychleji než u dospělých. Pokud se léky užívají v dětství, mozek se díky nim může naučit lépe fungovat, zlepšit koncentraci a vytvořit nové dráhy. Neuroplasticita je nejvyšší přibližně od 3 do 12–13 let, poté klesá až do cca 25 let a po 25. roce výrazněji.

Dokáže úprava stravy pomoci dětem s ADHD?

Eliminace potravin, na které mají děti s ADHD intolerance, může výrazně zlepšit symptomy. Mnozí lékaři v zahraničí pozorují zlepšení i po omezení cukru a doporučují cukr z jídelníčku vyřadit a zároveň eliminovat potraviny, které u daného dítěte symptomy zhoršují. Existuje mnoho studií, které naznačují, že úpravou stravy lze zmírnit symptomy ADHD a někdy se vyhnout užívání léků. Úprava stravy a režimu může u části dětí významně pomoci. O případných změnách medikace vždy rozhoduje lékař.

Existují studie podporující tvrzení, že konzumace rybího oleje – EPA – může mírně zlepšit symptomy ADHD; EPA má i antidepresivní účinek při konzumaci 1 gramu denně. Rybí olej je podpůrná terapie – stejně jako úprava stravy.

Existují metody, jak se zlepšit v soustředění

Vysvětlení termínu „attentional blinks“

Na trhu je v angličtině kniha Where’s Waldo? (v češtině známá jako Kde je Wally?), kde je Waldo postavička skrytá mezi dalšími lidmi a úkolem je ji najít. Když ji čtenář najde, nervový systém se na okamžik „zaraduje“ a uvolní se neurochemické látky přinášející dobrý pocit. V tomto momentu krátkého úspěchu není čtenář schopen vidět jinou postavičku Waldo hned vedle. Pokud máme najít dva obrázky nebo dvě písmena a instrukce je zadána naráz, nalezení prvního nám může zabránit najít druhé.

U lidí s ADHD je těchto momentů více – když „super-soustředěním“ najdou to, co hledali, nevšimnou si dalších současně zadaných informací. Nejde tedy vždy o nesoustředěnost, ale někdy o problém s přílišným super-soustředěním na cíl. Pokud se dítě ve třídě nesoustředí, jeho pozornost může být zaměřena jinam, a proto není schopno soustředit se na požadovanou informaci.

Pro zlepšení soustředění – meditace

• Po 17 minutách meditace klesá množství „attentional blinks“ a soustředění se zlepšuje.
• Pravidelná meditace 17 minut denně zlepšuje celkové soustředění u lidí s ADHD.
• Meditace zde znamená posadit se nebo si lehnout a soustředit se na dýchání a tělo.
• Pomáhá lidem s ADHD i bez ADHD a také při potížích s pozorností souvisejících s věkem.
• Zlepšuje se soustředění i paměť.

Pro zlepšení soustředění – panoramatický pohled

Učte se a trénujte „panoramatický“ pohled. Pořiďte si knihy, kde hledáte písmena v řádcích, ale zkoušejte je nehledat po řádcích – dívejte se na text panoramaticky a trénujte to.

Pro zlepšení soustředění – mrkání oka

Vnímání plynutí času souvisí s mozkovými vlnami. Čas je stále stejný, ale když máme rychlé mozkové vlny a jsme nabudzení, čekání trvá „věčnost“. Když jsme ospalí, čekání tolik nevadí.

Vnímání času se po mrknutí očí vždy „resetuje“. Množství mrknutí reguluje dopamin. Lidé s ADHD často podceňují časové intervaly – i proto mívají zpoždění; souvisí to s nízkou hladinou dopaminu. Je užitečné vnímat, jak často mrkají a kdy, aby se lépe soustředili na danou látku.

V jedné studii dali dětem pár minut fyzické aktivity, aby je mírně unavili. Poté je požádali soustředit se na objekt před nimi po dobu 1 minuty; následně objekt posunuli, znovu 1 minuta, a tak dále celkem 5 minut. Tímto cvičením pozornosti stimulovali dopamin a koncentrace v testech byla vyšší. Čím méně mrkáme, tím více se soustředíme – krátká cvičení zaměření pohledu mohou některým vyhovovat, není však vhodné cíleně potlačovat mrkání. Důležitý je přiměřený odpočinek očí. Tato aktivita před testem může dětem s ADHD pomoci.

Jiná studie zjistila, že například marihuana (kanabinoidy) zvyšuje dopamin; dlouhodobí uživatelé mrkají méně a jejich koncentrace se může zlepšit, ale paměť se zhoršuje – proto se kanabinoidy nedoporučují, mají přímý vliv na neurotransmitery a dlouhodobě výrazně negativní efekt na paměť.

Pro zlepšení soustředění – antistresové hračky

Antistresové pomůcky mohou zklidnit tělesnou aktivitu. Hyperaktivní pohyby lze regulovat přesměrováním energie – např. mačkání antistresové hračky nebo kývání nohou. Přesměrování hyperaktivity do nohy může uvolnit ruce při psaní.

Které neurotransmitery vstupují do hry při koncentraci

Děti s ADHD se snaží soustředit a regulovat rušivé impulzy, ale je to velmi náročné – jako byste se měli koncentrovat po dvou dnech bez spánku.

Hlavními prvky, které ovlivňují soustředění, jsou: dopamin, adrenalin, noradrenalin, serotonin a acetylcholin.

Jak užívat léky pro léčbu ADHD

Pokud vám lékař předepsal léky na ADHD, mějte na paměti možné nežádoucí účinky a vnímejte změny chování či nálad – vše konzultujte s lékařem. Někdy se zvažují pauzy v užívání (např. během prázdnin), ale o dočasných přestávkách vždy rozhoduje ošetřující lékař individuálně.

U dětí, kde je neuroplasticita vyšší než u dospělých, se léky používají primárně v obdobích, kdy je vyžadována koncentrace (po dohodě s lékařem). Mimo taková období není zvyšování dopaminu účelné. Užívání musí vždy řídit odborník.

Naučte děti podpůrné aktivity, které zvýší produkci dopaminu bez léků

Pokud léky neužíváte, může před náročnou písemkou pomoci pár minut fyzické aktivity a následně krátké koncentrační cvičení – zaměření pohledu na objekt po dobu 1 minuty a postupné vzdalování objektu. Tím může vzrůst dopamin a zlepšit se koncentrace.

Doplňky stravy doporučované u ADHD (při současné medikaci vždy konzultujte s lékařem)

• Omega-3 – EPA nad 1000 mg, DHA nad 300 mg denně
• Fosfatidylserin – nad 200 mg denně
• Acetylcholin (konkrétně alpha-GPC) 300–600 mg rozdělené do více denních dávek
• L-tyrosin (aminokyselina) – dávka od 100 mg; je nutné nastavit dle hladiny dopaminu, nesprávné hladiny mohou vést k depresím a změnám nálad atd.

Některým dětem může po dohodě s lékařem vyhovovat podpora stravou a vybranými doplňky. Dávkování a vhodnost (zejména u L-tyrosinu či cholinových forem) vždy nastavuje odborník podle věku, hmotnosti a současně užívaných léků.

Jiné aktivity pro stimulaci mozkových center souvisejících se soustředěním

• Transkraniální magnetická stimulace (TMS) – nová technologie, která může zvyšovat či snižovat mozkovou aktivitu v určitých oblastech.
• Tréninky Bioquant – přístrojem Bioquant se modulují mozkové vlny dle potřeby (různé frekvence ráno/poledne/večer) s cílem trénovat mozek a podporovat neuroplasticitu.
• Neurofeedback – během neurofeedbacku se vzorce mozkových vln přenášejí do softwaru, který je vyhodnocuje a vysílá mozku signály pro jeho „reset“; cílem je přeškolit abnormální vzorce a změnit psychologický stav. Část práce zajišťuje software, zatímco my relaxujeme nebo interagujeme s prostředím.
• Neurovývojová terapie
• Fyzická aktivita
• Omezení telefonů a počítačů – cílem je mít každý den alespoň část dne bez obrazovek a pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu.
• Spánkový režim – dostatečný a pravidelný spánek.

Neurofeedback se někde používá jako doplňková metoda; TMS či jiné techniky patří do rukou specialistů a nemusí být vhodné pro každé dítě.